K O S T E L   P A N N Y   M A R I E   S N Ě Ž N É

 

Jako jedna z mála staveb zná dřevěný kostel Panny Marie Sněžné, situovaný poblíž centra Velkých Karlovic, přesné datum svého vzniku. Stavět se začalo 1.5. 1753 společným nákladem hraběte Františka ze Žerotína a místních poddaných. Použité dřevo pochází ze stromů, které na parcele dřív rostly. První mše svatá se konala 15.8. 1754, poté byl 21.8. kostel slavnostně požehnán valašskomeziříčským děkanem. Vždy v tento den se zde konala i pouť, a to až do roku 1811. Poté byla přeložena na neděli, která připadne po 5.8., což se děje dodnes. Založení kostela vrchností vedlo zřejmě k tomu, že dostal pro dřevěné sakrální stavby nezvyklou podobu. Výstavbu prováděli zkušení tesaři, čemuž odpovídá velmi kvalitní a technicky přesné opracování dřeva. Podle tradice byli většinou z Karlovic a vedl je Jan Žák z Hážovic. Kostel Panny Marie Sněžné je pojat jako barokní centrála na půdorysu řeckého kříže s hlavní lodí orientovanou ve směru východ-západ, jen polokruhovité zakončení ramen bylo nutno z čistě technických důvodů nahradit polygonem. Základem dispozice je osmiúhelník kostelní lodi, která se však neuplatňuje v konfiguraci střech, a na loď se napojují čtyři ramena, která přerůstají v apsidální útvary jako u byzantských staveb. Půdorysný kříž má rozměry 21,2x19,7m. Sakristie měří 5,5x3,6m a je na jedné straně okosena. Tvar půdorsu je navíc zajímavý tím, že tvoří polygon o 24 stranách. Jedno rameno kříže zaujímá v inteiéru kruchta, další sakristie. Uvádí se, že ve stavbě je celkem 24 úhlů. Linie křížících se hřebenů střech je vedena v jedné rovině. Nad středem kostela byla vztyčena drobná barokní zvonicová věžička s cibulovou bání. Původně ve věžičce visely tyto zvony: větší s nápisem: „K poctě Boží a svatých jeho“ měl reliéf Blahoslavené Panny Marie sedící s Ježíškem na klíně a na protější straně s obrazem archanděla Michaela. Menší zvon měl nápis: „Ke cti Blahoslavené Panny Marie a svaté Barbory“ s reliéfem stojící Panny Marie s Ježíškem v náručí a z druhé strany vypouklý obraz sv. Barbory, panny mučednice. Nyní zde visí menší zvon sv. Jiří a větší zvon Blahoslavené Panny Marie Pomocnice křesťanů. Nad vnitřním vchodem do kostela stojí nápis: "Léta Páně 1754 dne 21.srpna: rozveselil jsem se v těch věcech, které jsou pověděny mně: do domu Páně půjdeme. Žalm 121". Interiéry kostela byly původně bez nátěru, stejně jako stěny a lavice. Před rokem 1900 byl celý interiér kostelíka vymalován bílou olejovou barvou. V roce 1928 byla pořízena malba napodobující dřevo a kazetové obložení, jak ji známe dnes. Původní hlavní oltář se sochou Panny Marie Sněžné, jenž byl velmi podobný bočnímu oltáři sv. Jana Nepomuckého, byl v roce 1894 nahrazen nynějším. Již v roce 1830 stál v chrámu také boční oltář zasvěcený sv. Ondřeji a v roce 1893 jej doplnily boční oltáře zasvěcené Panně Marii Lurdské a onomu sv. Janu Nepomuckému. Podlaha kostela byla původně tvořena dlouhými silnými fošnami. Ty se však vyšoupaly a byly nahrazeny velkými valouny. Až v roce 1948 byla položena současná dlažba. V roce 1946 bylo instalováno do křišťálových lustrů, které roku 1892 daroval kostelu židovský majitel skláren Salomon Reich, elektrické osvětlení. Střecha kostela byla v minulosti natřena červenou olejovou barvou, dnes je šindel pouze napuštěn impregnací. Duchovní správa byla ve Velkých Karlovicích ustanovena roku 1755 jmenováním kaplana z rožnovského panství. V roce 1784 zde působil již kaplan samostatný, povýšený roku 1843 na faráře. Kolem kostela se rozkládá hřbitov.