TOLERANČNÍ KOSTEL

Vznik známého Tolerančního kostela ve Velké Lhotě souvisí s osobou císaře Josefa II., který vydal roku 1781 tzv. Toleranční patent, jež povoluje a zrovnoprávňuje protestantská (evangelická) vyznání s vyznáním katolickým. Již následujícího roku byl na Velké (tehdy Hrubé) Lhotě ustanoven evangelický sbor, jehož první mše se konaly ve stodole Jiřího Fabiána. I přes tíživou situaci si však zdejší evangelíci vystavěli jednoduchou dřevěnou modlitebnu. První bohoslužba se v novostavbě konala na svátek sv. Petra a Pavla v roce 1783. Kostel měl podobu větší dřevěné obdélné patrové stavby ze smrkových trámů s mansardovou střechou pokrytou šindelem. Podle předepsaného vzoru pro evangelické modlitebny musel mít toleranční kostel malá okna, vstup z boční cesty, nesměl mít věž a ani zvony. Uvnitř kostela se na třech obvodových stranách nachází obvodová galerie, přístupná dvěma postranními schodišti. Dnešní vybavení v jednotném stylu pochází až z roku 1839. Interiér odpovídá tendenci přísné evangelické prostory a jednoduchosti, jediným dekorativním prvkem je malované bednění kazatelny, vyřezávané zábradlí pavlače, švabachem psané citáty z Bible na černých tabulích a citát z Matoušova evangelia na stropě kostela a stropní dekorativní orámování letopočtu založení stavby. Lavice byly soustředěny kolem oválného stolu. Ze dvou stran lemuje kostel zvenčí krytá podsíň. Kostel je vzácný svou ryzí jednoduchostí, kterou musely splňovat první toleranční kostely, a jež si dodnes uchoval bez pozdějších stavebních zásahů. V letech 1875-1895 působil ve zdejším tolerančním kostele jako farář Jan Karafiát, autor nesmrtelné dětské knihy Broučci, s jehož osobou je kostel i Velká Lhota neoddělitelně spjata. Ve Lhotě totiž rukopis Broučků dokončil a v roce 1876 vlastním nákladem vydal. Ze Lhoty Karafiát odešel 5.7. 1895 a místní si s ním ještě dlouhá léta dopisovali. Kostel dodnes slouží svému původnímu účelu.

   DŘEVĚNÉ KOSTELY

        1551   Hodslavice

        1563   Guty

        1576   Nýdek

        1640   hora Prašivá

        1754   Velké Karlovice

        1779   Kubalonka (PL)

        1783   Velká Lhota

        17./18.stol.   Kunčice p.O.

        1875   Bílá

        1887   hora Gruň

        1897   Bystřice

        1936   Hrčava

        1941   Rožnov p.R.

        1953   Rožnov p.R.

        2008   Rožnov p.R.

 

   POLODŘEVĚNÉ KOSTELY

        1440   Tamovice

        14./15.stol.   Rybí

        14./15.stol.   Valašské Meziříčí

        1605   Valašské Meziříčí

        1612   Frýdek-Místek

        1983   Głębce (PL)

 

   DŘEVĚNÉ KAPLE

        1834   Frýdek-Místek

        1893   Čeladná

        1898   hora Radhošť

        1924   Horní Bečva

        1936   Čeladná

        1949   Horná Mariková (SR)

        1956   Velké Karlovice

        2008   Bílá

        2012   Valašská Senice

        2017   Podhradí

 

    .......................................

        ZPĚT NA ÚVOD