KOŚCIOŁ P.W. PODWYŻSZENIA KRZYŻA ŚWIĘTEGO

Dřevěný katolický kostel Povýšení sv. Kříže je situován poblíž horské osady Kubalonka, na jižní straně stejnojmenného průsmyku, přímo u silnice z Wisły do Istebny. Byl postaven v roce 1779 v obci Przyszowice u Gliwice, kde plnil funkci hřbitovního kostela. Traduje se, že jej postavili protestanti, aby měli kde pohřbívat své mrtvé. V Przyszowicích se však objekt dlouho nevyužíval, protože hrozilo jeho zřícení vlivem důlní těžby. Rozhodlo se tedy o jeho rozebrání a převezení sem na Kubalonku. Opětovné skládání kostela proběhlo v letech 1957-1958. Tady pak do roku 1967 sloužil jako muzeum sakrálního umění Horního Slezska a jeho původní, převážně barokní vybavení tehdy obohatily exponáty pocházející z kostelů a muzejních sbírek ve městech Bytom, Chorzów, Gliwice, Bielsko-Biała a Cieszyn. K původnímu vybavení kostela patří lavice ze 17.stol., hlavní oltář z 18.stol. a kazatelna z roku 1697, která je téměř o 100 let starší než kostel samotný. Mezi přinesenými lidovými dřevořezbami jsou např. obraz Umučení Krista či socha sv. Jana Nepomuckého, dodatečně přidána byla také zrestaurovaná obrazová křížová cesta. V roce 1971 byl do kostela Povýšení sv. Kříže jmenován farář a od 14.9. 1983 je sídlem nově zřízené farnosti. Otevřeno je proto pouze během bohoslužeb, tj. v neděli a ve svátky v 9:00 a 11:00. Větší skupiny si ale mohou vstup domluvit telefonicky. Kostel na Kubalonce je roubený, jednolodní se zřetelným polygonálně zakončeným presbytářem menším než loď. Loď je plochostropá, s okny pouze na jižní straně. Oratoř je podepřena čtyřmi sloupy, portály v lodi jsou profilované. V přední části lodi je předsíň, krytá šikmou střechou spojenou s oplocením pozemku. Venkovní obvod kostela obepíná ze tří stran šindelová stříška, která plnila v jistém smyslu funkci tzv. soboty – kryté obvodové galerie. Stavba má sedlovou střechu se dvěma hřebeny krytými šindelem, s malým zvonkem v barokním čtverhranném sanktusníku, zdobeném cibulovitou šindelovou helmicí s lucernou. K osobitosti kostela patří také dlouhé venkovní schodiště, kvůli němuž se v kostele nemohou konat pohřby, proto zde nevznikl ani hřbitov. Zato se tu často odbývají svatby.

   DŘEVĚNÉ KOSTELY

        1551   Hodslavice

        1563   Guty

        1576   Nýdek

        1640   hora Prašivá

        1754   Velké Karlovice

        1779   Kubalonka (PL)

        1783   Velká Lhota

        17./18.stol.   Kunčice p.O.

        1875   Bílá

        1887   hora Gruň

        1897   Bystřice

        1936   Hrčava

        1941   Rožnov p.R.

        1953   Rožnov p.R.

        2008   Rožnov p.R.

 

   POLODŘEVĚNÉ KOSTELY

        1440   Tamovice

        14./15.stol.   Rybí

        14./15.stol.   Valašské Meziříčí

        1605   Valašské Meziříčí

        1612   Frýdek-Místek

        1983   Głębce (PL)

 

   DŘEVĚNÉ KAPLE

        1834   Frýdek-Místek

        1893   Čeladná

        1898   hora Radhošť

        1924   Horní Bečva

        1936   Čeladná

        1949   Horná Mariková (SR)

        1956   Velké Karlovice

        2008   Bílá

        2012   Valašská Senice

        2017   Podhradí

 

    .......................................

        ZPĚT NA ÚVOD