K O S T E L   P O V Ý Š E N Í   S V .   K Ř Í Ž E

 

Dřevěný kostel stojí na hřbitově kousíček od centra obce Bystřice, v nadmořské výšce zhruba 350 m. Dostupný je pěšky i autem, a to dvěma hřbitovními branami.

Hřbitov se zde rozkládal už ve středověku. Na něm byla místními evangelíky postavena nejprve zvonice a do ní zavěšen zvon datovaný 1584, který se dochoval. O 3 roky později byl v místě dnešního kostela vybudován dřevěný renesanční kostelík se vsazenou věží a polygonálně zakončeným presbyteriem. Kostelík z roku 1587 patřil zpočátku evangelíkům. Náboženskou komisí vedenou V. Ottykem z Dobřan jim však byl v roce 1654 odňat a přidělen římským katolíkům. Od doby reformace byla přitom většina obyvatel vesnice protestanty, o čemž se ve své zprávě z roku 1679 zmiňuje i opolský arciděkan. Při vizitacích v letech 1656 a 1679 se navíc zjistilo, že převzatý kostel stále není vysvěcen. Vizitátor nicméně uvádí, že pouť se ke kostelu koná v neděli po svátku Povýšení Sv. Kříže. Při opravě střechy v roce 1748 nalezl vendryňský farář Hackenberg tajnou schránku s liturgickými předměty ze stříbra, kterou tu evangelíci ukryli při vynuceném předávání kostela katolické církvi. Oprava střechy byla patrně provedena nekvalitně, neboť již v roce 1781 hrozil strop opět vlivem zatékání zřícením. Krovy a stropní trámy zcela ztrouchnivěly a ani roubené stěny nebyly v pořádku. O rok později, po vydání Tolerančního patentu, opustilo katolickou církev 84 osob, takže se na další opravy kostela skládalo už jen 37 katolíků. Těšínská komora se proto rozhodla dodat potřebné dřevo na opravu zdarma a z kostelní pokladny se zaplatila práce. Velká rekonstrukce skončila v roce 1801, kostelík však nadále chátral. Roku 1841 byl stržen ochoz okolo kostela (tzv. sobota) kvůli znesvěcení – oběsil se na něm místní švec a evangelík Janek Roik. V roce 1893 bylo úředně nařízeno kostelík pro velkou zchátralost zavřít. Poslední mše svatá byla odsloužena 24.1. 1897. Dřevo z kostela se pak prodalo v dražbě za 264 zlatých Janu Zawadovi, který si z něj postavil v Bystřici chalupu č.p. 213. Ve starém kostele se nacházely dva mimořádně cenné oltáře z roku 1588 – jeden byl nejprve součástí sbírek Těšínského muzea, později ho odkoupil arcivévoda Bedřich Rakousko-Těšínský (markýz Gero) a dnes se nachází v arcivévodově bývalém zámečku ve Wisle. Druhý, renesanční trojkřídlý oltář s vyobrazeným Oplakáváním Krista, Pannou Marií a Sv. Janem byl umístěn v nově vystavěném kostele a je zde dodnes k vidění jako levý oltář.

Vzhledem k nízkému počtu katolíků v obci a omezeným finančním možnostem bylo rozhodnuto, že nový kostel bude opět dřevěný. Prvotní kapitál na stavbu činil pouhých 1000 zlatých rýnských, obec však požádala vratislavského biskupa a kardinála Georga Koppa o subvenci. Roku 1896 bylo vydáno stavební povolení a hned v zimě 1897 začali farníci z okolních vsí svážet z hor v okolí Jablunkova dřevo. Nová stavba v romantickém stylu podle návrhu architekta Albína Prokopa s bohatě vyřezávanými interiérovými prvky a s barevně odlišenými záhlavími trámů byla dokončena ještě téhož roku a vysvěcena byla 29.10. 1899. Nový hlavní oltář byl pořízen v roce 1907 za 3124 zlatých rýnských a výtvarně je pojednán v podobném stylu jako oltář starý. Do věže byl zavěšen starý zvon z roku 1584. Interiér kostela pochází jinak převážně z přelomu 19. a 20.stol.

Současná stavba je jednolodní s úzkým trojbokým kněžištěm a sedlovou střechou, do jejíhož průčelí je vtažena kvadratická věž s jehlancovou střechou. Opticky působí velmi členitě, což podtrhuje opakování vikýřů na střeše i na hlavní věži. Okna zdůrazňují barevně odlišené a bohatě vyřezávané lišty. V roce 2023 byly do věže instalovány nové zvony.

Kolem bystřického kostela se rozkládá hřbitov, kde byli pochovávání jak katolíci tak protestanti z Bystřice a Karpentné. Katolíci však nechtěli přepouštět další místa evangelíkům, ačkoliv zde místo ještě bylo. Proto byl roku 1849 zřízen samostatný evangelický hřbitov, dnes zvaný po naszymu "stary kierchów". Zakrátko byl ale přeplněn. Nakonec musela být z katolického hřbitova stejně vyčleněna půda a na ní zřízen hřbitov nynější.  
 

 

        MŮJ TIP

Kostelík má velmi zajímavý interiér, který stojí za prohlídku. Shlédnout jej však lze pouze v době bohoslužeb.