Dnešní dřevěný kostel z roku 1897 stojí v centru Bystřice při hlavní silnici do Nýdku, na místě dřevěného kostelíku z roku 1587. Původní malý kostel, zasvěcený Povýšení sv. Kříže, byl zpočátku evangelický. Katolíkům připadl v roce 1654 a ještě při vizitacích v letech 1656 a 1679 se zjistilo, že dosud není vysvěcen. Při opravě střechy v roce 1748 byla nalezena tajná schránka s liturgickými předměty ze stříbra, kterou tu ukryli místní evangelíci při vynuceném předávání kostela katolické církvi. Oprava střechy byla patrně provedena nekvalitně, neboť již v roce 1781 hrozil strop opět vlivem zatékání zřícením. Krovy a stropní trámy zcela ztrouchnivěly a ani roubené stěny nebyly v pořádku. Těšínská komora tehdy zdarma dodala potřebné dřevo na opravu, z kostelní pokladny se zaplatila práce. Tato velká rekonstrukce skončila v roce 1801, kostelík však nadále navzdory dalším opravám chátral. Roku 1841 byl stržen ochoz okolo kostela kvůli znesvěcení (oběsil se na něm místní švec J. Roik). V roce 1893 bylo úředně nařízeno dosavadní kostel z technických důvodů uzavřít. Poslední mše svatá zde byla sloužena 24.1. 1897. Dřevo z kostela se pak prodalo v dražbě za 264 zlatých Janu Zawadovi, který si z něj postavil v Bystřici chalupu s č.p. 213. Ve starém kostele se nacházely dva mimořádně cenné oltáře - jeden z roku 1588, jenž byl nejprve součástí sbírek Těšínského muzea a později ho odkoupil arcivévoda Bedřich Rakousko-Těšínský. Ten se dnes nachází v arcivévodově bývalém zámečku ve Visle. Druhý, renesanční trojkřídlý oltář z roku 1588 s vyobrazením Oplakáváním Krista, Pannou Marií a Sv. Janem byl umístěn v nově vystavěném kostele a je zde dodnes k vidění jako levý oltář. Vzhledem k omezeným finančním možnostem bylo rozhodnuto, že nový kostel bude také dřevěný a nikoliv zděný. Prvotní kapitál na stavbu činil jen 1000 zlatých rýnských, obec však požádala vratislavského biskupa a kardinála Georga Koppa o subvenci. Roku 1896 bylo vydáno stavební povolení. Nová stavba v romantickém stylu podle návrhu architekta Albína Prokopa s bohatě vyřezávanými interiérovými prvky a s barevně odlišenými záhlavími trámů byla dokončena v roce 1897. Nový hlavní oltář byl pořízen v roce 1907 za 3124 zlatých rýnských. Výtvarně je pojednán v podobném stylu jako oltář starý. Do věže byl zavěšen zvon s letopočtem 1584. Interiér kostela pochází jinak převážně až z přelomu 19. a 20.stol. Současná stavba je jednolodní s úzkým trojbokým kněžištěm a sedlovou střechou, do jejíhož průčelí je vtažena kvadratická věž s jehlancovou střechou. Opticky působí velmi členitě, což podtrhuje opakování vikýřů na střeše i na hlavní věži. Okna zdůrazňují barevně odlišené a bohatě vyřezávané lišty. Kolem kostela se rozkládá hřbitov.