H R A N I C K Á   P R O P A S T

Lokalita: Teplice nad Bečvou

Dostupnost: veřejnosti přístupná vyhlídka

Vstup: volný

Hloubka: 519,5m

Délka chodeb: -

Hranická propast se nachází v Hranickém krasu, na pravém břehu řeky Bečvy v národní přírodní rezervaci Hůrka u Hranic. Propast má elipsovitý tvar a je situována směrem jihovýchod-severovýchod. V nejdelším místě je přibližně 110m dlouhá a v nejširším místě asi 50m široká. Hloubka suché části propasti je 69,5m. Dosavadní maximálně naměřená hloubka zatopené části je -519,5m (k srpnu 2022), aniž bylo dosaženo dna. Hranická propast je tak nejhlubší zatopená sladkovodní jeskyně na světě. Spodní část propasti s Hranickým jezírkem je veřejnosti nepřístupná. Propast je zároveň dokola obehnaná plotem kvůli sebevrahům. Návštěvníkům slouží vyhlídková plošina, přístupná po turistické a naučné stezce.

V hloubce 48m pod hladinou jezírka lze po překonání sifonu Zubatice vystoupat až do suchých jeskyní (Rotunda suchá, Nebe I-III, Monika). Ty jsou průběžně monitorovány, včetně měření teploty vody a vzduchu. Rotunda suchá je navíc známá jako hnízdiště netopýrů, kteří do ní pronikají velmi úzkým průlezem v prostoru Jezírka. Musejí přitom překonat 7m skalního masivu.

První zaznamenané pokusy o změření hloubky Hranického jezírka pochází z roku 1580. Teprve učitel Václav Šindela prováděl mezi lety 1900-1902 první vědecká měření z lodě pomocí sondy se závažím a naměřil hloubku -36m. Tato metoda však nebyla správná, protože propast pod vodou šikmo klesá. V roce 1961 se potápěč Bohumír Kopecký s přístrojem vlastní výroby ponořil do hloubky 6m, což byl první ponor s potápěčským přístrojem v oblasti. Jiří Pogoda uvádí, že 13.4. 1980 při sólovém ponoru spustil sondu (kluzák) ze Zubatice do celkové hloubky -260m, aniž by dosáhnul dna. Jeho údaje jsou ale neúplné a jsou považovány za málo důvěryhodné. Musela by být obrovská náhoda, aby se mu podařilo na úrovni -205m protáhnout sondu tam a zpátky změtí kmenů, větví a dalších překážek. Další potápěči do konce 80.let prováděli ponory s kyslíkovými přístroji a dostali se do hloubky -100m. S heliovou směsí byla v roce 2000 dosažena maximální hloubka -181m. Bylo provedeno i zkoumání pomocí robota Hyball a robota Hlavní báňské záchranné stanice Ostrava. Hyball se v roce 1995 dostal do hloubky -205m, avšak konfigurace terénu další postup znemožnila. Dne 21.6. 2012 se šestičlenný tým českých a polských potápěčů ponořil do hloubky -217m. Následně 1.10. 2012 při akci speleopotápěčů spustil Krzysztof Starnawski z již dosažené hloubky -217m sondu do hloubky -373m. Sám potom ještě krátce sestoupil do hloubky -225m, což je největší hloubka dosažená v Hranické propasti potápěčem. Poté 12.10. 2014 naměřil Krzysztof Starnawski opět pomocí sondy novou maximální hloubku zatopené části Hranické propasti -384m. Dne 27.9. 2016 dosáhl robot od GRALmarine hloubky -404m, čímž Hranická propast předstihla hloubkou italskou Pozzo del Merro, do té doby evidovanou jako nejhlubší zatopená propast na světě (-392m). Dne 1.8. 2022 speleologové s pomocí podvodního robota dosáhli hloubky -450m. Robot během ponoru mapoval propast pomocí 6 kamer a sonarových paprsků. Získané údaje mají být použity při vytváření podrobné 3D mapy. Podle odhadů by propast mohla dosahovat hloubky 800-1200m, čemuž nasvědčují teplota a chemické složení vody v Hranickém jezírku.

Podle pověsti do propasti skočil na koni velkomoravský kníže Mojmír II., aby totéž v noční tmě udělali jeho pronásledovatelé z řad zrádných velmožů, ohrožujících Moravu.