Vodopád je příkrý až svislý stupeň v říčním či potočním korytě, přes který přepadá vodní tok. Příčiny jejich vzniku jsou strukturně geologické (odolné horniny, pukliny) nebo geomorfologické (visutá boční údolí). Dělí se na:

Kaskády - nízké vodopády
Katarakty - vodopády se širokým přepadovým lemem
Peřeje - nízké stupně řazené za sebou

U vodopádů se tradičně měří výška. Ta bývá často sporná, nebývá totiž jasné, kde vodopád vlastně končí nebo začíná. Velmi často je nástup horní hrany pozvolný, proto je za hranici stanoveno místo, kde vodopád překoná sklon 45°. Další problém nastává, když je vodopád složen z několika částí. V takovémto případě je opět uplatněno pravidlo 45°. Jestliže všechny části vodopádu dohromady od nejnižší paty k nejvyšší hraně mají skon větší než 45°, jedná se o jeden vodopád, složený z několika částí. Problém měření dále nastává, když se neurčuje svislá výška ale spíše délka vodopádu.

Další problematickou záležitostí je měření průtoku. Průměrný roční průtok není možné změřit přesně na všech uvedených tocích. Proto jsou uváděn odhady, které jsou stanoveny podle velikosti povodí nad sledovaným místem a podle specifické odtokovosti z daného území. Tento odhad je ještě korigován podle nejbližších hydrologických stanic. Důležité je, že se jedná o průměrné roční průtoky, jichž vodopády vlastně nedosahují. Po většinu roku mívají vodopády přibližně polovinu průměrného průtoku. V suchém létě a na podzim klesají pod pětinu až desetinu, mnohé zcela vysychají. Kombinací výšky a průtoku získáme mohutnost vodopádu, která více vypovídá o tom, jak je vodopád skutečně "velký".

Dříve, než se vydáte na prohlídku vodopádu, je dobré si ověřit množství vody, které vodopádem protéká. Zejména u méně vodnatých vodopádů (pod 20 l/s) je tato příprava velmi důležitá. Doporučuje se proto prověřit předpověď počasí a hydrologickou část portálu CHMU.

Informace převztay z Vodopady.info