Pramen je soustředěný přirozený vývěr podzemní vody na zemský povrch. Za příznivých hydrogeologických podmínek se od pramene vytvoří vodní tok, který odvádí vyvěrající vodu dále do vodní sítě. Jiným zdrojem vody je prosak, kde voda v místě nevyvěrá, ale pouze prosakuje. Pokud se na jednom místě vyskytuje více pramenů z téhož podzemního zdroje, označuje se místo jako prameniště. Pro prameny doopravdy „na počátku toku“ se též vžil výraz studánka. V případě, že voda ze zdroje byla pitná, stavěly se nad zdrojem různé stříšky, aby se omezil dopad nečistot do vody.

Sirný pramen (také sirovodíkový nebo sulfanový pramen) je speciální druh pramene. Vystupují z něj, podobně jako ze solfatary, sirné plyny. Nejvíce bývá zastoupen sirovodík (sulfan), který je známý svým charakteristickým zápachem; nejčastěji připomíná zkažená vejce či jiné bioplyny. Sirné vody na východní Moravě jsou vázány na specifické geologické podloží, kterému se říká karpatský flyš. Podmínkou vzniku jsou rozpuštěné sírany hluboko pod povrchem a přítomnost organických látek v horninách, jež na východní Moravě obstarávají plynné uhlovodíky, zejména metan. Krom toho je nutná též vhodná cirkulace podzemních vod a přítomnost desulfurikačních bakterií, které odnímají ze síranů kyslík a produkují sirovodík H2S (sulfan). Dříve bylo mnoho sirných pramenů využíváno v lázeňství.

Informace převzaty ze stránek eStudanky.cz