Kasárne, chaty (950m) - Sedlo Gežov (1040m)

Ocitnete-li se někdy v resortu Kasárne v Javorníkách, vyrazte se projít po nenáročné žluté značce 2,5km do horského sedla Gežov. Z Kasáren i z Gežova jsou nádherné panoramatické výhledy na Beskydy. Trasa se dá zdolat s dětským kočárkem, na běžkách i na kole.

* * *

Slovenské Kasárne jsou osada a významné lyžařské středisko o rozloze asi 35-50ha, ležící na severozápadním svahu Veľkého Javorníku (1072m). Neobvyklé vytyčení státní hranice těsně pod osadou je zapříčiněno historicky. Už od 1.pol. 16.stol. byly totiž Javorníky sporným územím. Ačkoli až po hřeben patřily k Moravě, povolilo kdysi dočasně rožnovské a vsetínské panství přilehlým uherským vesnicím pást a sušit seno v Javorníkách, z čehož si uherská strana odvodila, že celé pohoří patří jim. Uherský rod Podmanických dokonce požádal uherského krále Ludvíka o oficiální přeložení zemské hranice až na Vsetínskou Bečvu. Ludvík jim v tom roku 1522 vyhověl, jenže už nepožádal moravský zemský sněm o svolení ke změně hranic a neinformoval ani moravské pány. Na sporném území tedy začalo docházet k násilným střetům. Moravští páni vyslali do oblasti v letech 1523 a 1525 komisi, jež měla hranici společně s uherskou stranou vytyčit. Došlo sice k dohodě, že hranice vede hřebenem Javorníků, ale uherská strana tuto dohodu porušila a pokračovala v násilných nájezdech. Roku 1535 se už sporem zabývali i moravští stavové a panovník. Uherská vrchnost znovu slíbila, že se bude chovat pokojně, jenže navzdory tomu dál zajímala moravský dobytek, načež Moravané na oplátku zajímali dobytek uherský. Znova byla svolána komise, znova se 5.5. 1550 stanovila předběžná opatření a znova je Podmaničtí nerespektovali, takže pokračovalo jak zajímání lidí a dobytka, tak vypalování moravských obydlí. V roce 1590 vznikla prošetřovací komise, která vyslechla svědky a dopátrala se prapůvodu těchto územních sporů. Přesto se v letech 1723 a 1733 spory opět vyhrotily do násilných akcí s oběťmi na životech i na majetku. Až 31.8. 1734 byla dohodnuta současná kompromisní hranice. Ještě v roce 1844 se uherská strana pokusila nárokovat celé sporné území, avšak hranice zůstala s několikaletou přestávkou zachována. Na osadě Kasárne bylo zbudováno strážní středisko pro ochranu zemských hranic mezi Moravou a Uhrami a v roce 1833 tu byly postaveny kasárna pro vojáky, kteří při epidemii cholery v Uhrách bránili rozšíření nákazy na Moravu. Během 2.sv. války posunuli Němci hranici mezi Protektorátem a Slovenským štátem z praktických důvodů na hřeben, kde po nich zůstaly hraniční kameny, avšak po válce se hranice zase vrátila do stavu z roku 1734. V letech 1993-2001 se česká vláda snažila podhřebenovou část Javorníků získat zpátky pro Českou republiku výměnou za jiné území, avšak neúspěšně.

Rozcestník Kasárne, chaty (950m) stojí u popelnic v záhybu cesty. Modrá směrovka ukazuje 3,5km k autobusu ve Velkých Karlovicích – Světlé, zelená 1:40 hod. do Štiavnika a žlutá 0:40 hod. do sedla Gežov.

Žlutá značka vede nejdřív 0,5km horním krajem svažité osady. Podél cesty stojí chaty a přetínají ji dva lyžařské vleky. K lyžování slouží především centrální travnatá část střediska Kasárne, nicméně horní stanice vleků se nachází až úplně nahoře na hřebeni. Mimochodem, lyžování na zdejších svazích začalo být popupární už za první republiky. Vleky a chaty byly budovány po 2.sv. válce a patřily zejména českým subjektům. Ostatně jediná přístupová silnice na Kasárne vedla z české strany. Ve chvíli, kdy se začalo po rozpadu Československa řešit posunutí státní hranice na hřeben Javorníků, vzepjalo se Slovensko k postavení dlouhé členité silnice z Makova a odstartovalo další kolo územních sporů. Českým majitelům nemovitostí dělali Slováci problémy při hraničních kontrolách a obec Makov si v roce 2001 zaregistrovala jejich pozemky, které následně neoprávněně prodala slovenským občanům. Řešilo se to pak až na vládní úrovni.

Kasárne jsou místem dalekých výhledů. Úplně nejblíž po pravé ruce leží horocelek Lemešné (950m) s výraznou Bařinkou (868m) a po levé ruce Lopušná (913m) s Koncovou (895m). V hřebeni Vsetínských Beskyd vyčnívá zpoza Bařinky jejich nejvyšší vrchol Vysoká (1024m), přičemž dál doleva je rozeznatelné sedlo Čarták pod Soláněm (861m) a ještě dál zeje výrazný vrch Tanečnice (912m). Nad tím vším se pak hrdě tyčí nejvyšší vrcholy Moravskoslezských Beskyd. Podle aktuální polohy v rámci Kasáren vidíte kompletní Radhošťský hřbet s okrajovými vrcholy Radhošť (1129m), Čertův mlýn (1206m) a Kněhyně (1257m), dále samostatný masiv Smrku (1276m), Lysou horu (1324m) a Travný (1203m).

Za osadou vstoupí široká stezka do lesa a táhlým mírným stoupáním bez výhledů podchází Veľký Javorník. Netrvá dlouho a potkáte cedulky národní přírodní rezervace Veľký Javorník, jež chrání zbytky původních karpatských jedlobučinových lesů s příměsí smrku a cenným bylinných patrem. Zajímavé jsou tu třeba kmeny stromů, zkroucené drsnými přírodnými podmínkami. NPR má rozlohu 13,95ha a vyhlášena byla v dubnu 1967, tedy ještě před vznikem CHKO Kysuce. Pod vysokou pokutou se sem nesmí vjíždět motorovými vozidly, nesmí se vstupovat do lesa mimo turistickou značku, nesmí se tu tábořit, vyhazovat odpadky, trhat rostliny nebo dělat kravál.

Kotel pod vrcholem je pramennou oblastí, takže tu může být trošku mokro. Jeden z vydatnějších zdrojů zvaný Javornícka studnička Prales byl upraven, zastřešen a vedle něj umístěna lavička. Těch laviček je tu ostatně cestou víc. O kus dál je pak vidět ještě hlavní pramen Lopušanky. Jinak ale není na trase nic zajímavého.

0,5km před cílem vychází značka z lesa na rozlehlou horskou louku s desítkami solitérních stromů, většinou smrků. Hřebenová louka se táhne od Veľkého Javorníku po Stratenec a jsou z ní famózní výhledy na Beskydy. Stačí už jen středním tempem vystoupat do nejvyššího bodu trasy v sedle Gežov. Tam se nachází turistický přístřešek, infotabule a rozcestník Sedlo Gežov (1040m) s téměř už nečitelnými směrovkami. U něj žlutá značka z Kasáren po 2,5km končí. Pokračovat můžete po zelené 4,5km do Malých Karlovic, červeně značenou hřebenovkou 700m na vrchol Veľkého Javorníku, 0:50 hod. na Butorky anebo na druhou stranu 0:30 hod. na Stratenec, 1:30 hod. na Malý Javorník či 2:35 hod. na Portáš. Sedlem též prochází naučná stezka Javorníky.

Přímo ze sedla Gežov se otevírají výhledy k vrcholu Veľkého Javorníku (1072m), na část masivu Lemešné (950m) a na Moravskoslezské Beskydy. Těm dominují Lysá hora (1324m) s vysílačem, Travný (1203m), více doprava menší Smrkovina (924m) a česko-slovenský hraniční hřeben Malého Polomu (1061m) s Čuboňovem (1014m) a s diblíkem Nad Kršlí (1002m).

Aktuálnost k 01/2024          

Délka trasy: 2,5 km

Převýšení: 80 m