<div style="color:black; overflow: scroll; width:640px; height:549px; padding:10px; background:transparent;"><font FACE="Bookman Old Style" SIZE="2"> <h1 style='font-size:14pt;'><p ALIGN="CENTER">Slopné, BUS (?) – Klokočí (589m) – Trvajka (400m)</p></h1> <p ALIGN="JUSTIFY"><b>Žlutá trasa o délce 5,5km nese podtitul Stezkou žokeje Josefa Váni a vede údajně po trase místních lidí do nejbližšího města k doktorovi či za zábavou. Táhlé stoupání asfaltkou pod Klokočí nabízí jediné výhledy celé trasy, neboť zbytek cesty tvoří svážnice v lesním porostu. Trasa je dobře značená a rychle zdolatelná i na horském kole.</b></p> <p ALIGN="CENTER">* * *</p> <p ALIGN="JUSTIFY">Vesnička <b>Slopné</b> vznikla zřejmě počátkem 13.stol. První písemný záznam o její existenci se nachází v zakládací listině mužského cisterciáckého kláštera Smilheim ve Vizovicích datované k 20.8. 1261. Název obce má dvojí možný původ: buď byli Slopňané vášnivými tesaři sloupů, případně se specializovali na dobývání dřevěné tyčoviny v okolních lesích, nebo často kladli pasti na lov ryb, zvěře či proti škůdcům v hospodářství. Slovo "slop" totiž znamená "past". Až do reorganizace katastru vizovického panství v roce 1574 patřilo Slopné k Vizovicím, načež připadlo panství Brumov. V 70.letech 20.stol. byla obec sloučena do integrovaného svazku se Sehradicemi, Dolní a Horní Lhotou a od roku 1990 je opět samostatná. Největší zdejší památkou je kostel sv. Rocha, roste tu významný strom zvaný Jalovec ve Slopném, najdete tu dvě malé vodní nádrže a lyžařský vlek.</p> <p ALIGN="JUSTIFY">Jediná místní turistická značka se počíná u autobusové zastávky v centru obce a nese název Stezkou Josefa Váni podle jediného svého slavného rodáka. Legendární žokej, trenér a chovatel koní Josef Váňa je největší postavou českého dostihového sportu. Za svou kariéru zvítězil ve více než 270 dostizích, z toho 8x vyhrál Velkou pardubickou. Váňa začínal jako chovatel a ošetřovatel koní v Tlumačově, poté byl pomocným dělníkem na stavbě televizního vysílače na Pradědu, strojníkem lyžařského vleku, později vedoucím lyžařského střediska a členem Horské služby. V mezinárodních závodech Horské služby byl členem vítězné hlídky HS Praděd v Krkonoších v roce 1976 a ve Vysokých Tatrách roku 1978. Ve stejném roce zvítězil v Tatrách v obřím slalomu, startoval v lyžařských závodech Jizerská padesátka (čas 4hod. 1min. 38s) a v Jesenické sedmdesátce. V dětství stráveném ve Slopném prý Josef Váňa jezdil na všem, na čem se jezdit dalo – na kozách, krávách, koních i na prasatech. V dospělosti pak chodíval ze Slopného na pivo do Vizovic, a proto vlastně to pojmenování stezky. Z Vizovic do Slopného jinak běžně donášeli pošťáci dopisy a balíky a nazpět přinášeli máslo nebo jiné zemědělské produkty. Pěšky ze Slopného do Vizovic chodívali lidé k lékaři, za nákupem, ale též za zábavou.</p> <p ALIGN="JUSTIFY">Turistova zábava začíná u směrovky se žlutým hrotem ukazujícím od rozcestníku <b>Slopné, BUS</b> 3,5km na Klokočí v hřebeni Vizovických vrchů. Vizovice jsou odtud vzdáleny 10km. Prostranství u zastávky doplňuje kamenný <b>kříž</b> z roku 1950, <b>pomník obětem 1.sv. války</b> a technická památka <b>historický válcový mlýn</b> z 19.stol, jenž sloužil okolním rolníkům. Je to ta oranžová třípatrová budova s průmyslovými okny. Mezi lety 1938-1942 byl provoz mlýna zastaven a objekt rekonstruován. V roce 1991 jej potomek majitelů opět zprovoznil a dál funguje jako obchodní válcový mlýn. V historické budově se nachází ve dvou patrech hnací stroje, mlecí stroj, loupačka, násypky dopravníků, sila, čistička apod., ve třetím patře je umístěn transmisní pohon a hnací zařízení zrnných výtahů.</p> <p ALIGN="JUSTIFY">Značka vede podél hlavní silnice středním stoupáním ke <b>kostelu sv. Rocha</b>, kde ostře zahýbá doleva. Na místě nynějšího kostela dřív údajně stávala dřevěná kaplička, kterou postavili slopenští křesťané jako poděkování za odvrácení morové rány. Zděná kaple byla dokončena v roce 1824, leč neměla vlastní zvonici. Malý zvonek byl umístěn v průčelí, v okně štítu nad vchodem do kaple. V roce 1987 byl tento malý zvonek nahrazen zvonem větším z Újezda. Současný kostel pak vzniknul přestavbou v 90.letech 20.stol. U kostela se opět nalézá kamenný <b>kříž</b> a také <b>pomník padlým rumunským vojínům</b>, kteří 2.5. 1945 Slopné osvobozovali. Turistické propriety zastupuje panel s mapou a pár texty o vsi.</p> <p ALIGN="JUSTIFY">Ulice s několika rodinnými domy míří nekompromisně proti kopci Klokočí (622m), jemuž se v místním názvosloví říká Červenčica. Volné stoupání přechází hned za zástavbou do středního a esovitě zatočenou asfaltkou kráčí hřbetem horského výběžku přímo k zalesněným vrchům. Pole a louky nad Slopným otevírají výhledy do krajiny, zpočátku hlavně vzhůru ke Klokočí (622m) a Doubravě (676m) se stožárovou rozhlednou, poté i nalevo k bezejmennému bočnímu rameni Spleteného vrchu a na samý vrchlík Slavického kopce (624m). Při pohledu zpět spatříte dole v údolí Slopné a samozřejmě protější Bílé Karpaty zastoupené rozložitým masivem Uhlisek (521m) s jakoby samostatným vrcholkem Křemeničná (521m). Po pravé ruce na podobné terénní vlně leží obec Loučka. Široký volný prostor však víc vidět nedovolí.</p> <p ALIGN="JUSTIFY">V lokalitě Nadevsí bylo v letech 2003-2004 vysázeno na ploše asi 6ha tzv. biologické protierozní opatření. To spočívá v rozdělení svážného území na 4 díly a osázení vytipovaných tratí celkem 50 tisíci kusy 12 druhů vybraných melioračních, zpevňujících a přípravných dřevin. Žluté značení projde pruhem těchto stromů, smýkne se kousek doleva a pokračuje polní cestou rovnou za nosem, k lesu pod vršíkem Křešová (517m). Odtud naposledy mrknete na Slopné a vstoupíte do souvislého lesního porostu v úbočí Klokočího.</p> <p ALIGN="JUSTIFY">Široká přírodní stezka zahýbá doprava a sune se vnitřním okrajem lesa středně vzhůru, krátce nato se stáčí čelně k vrcholu Klokočí, na rozdvojení svážnic se drží napravo a před dosažením horského sedla si i párkrát více přišlápne. Na částečně vykáceném prostranství mezi Klokočím a Doubravou se v mladé zeleni maskuje strom s cedulemi rozcestníku <b>Klokočí (589m)</b>. Ze Slopného jste ušli rychlých 3,5km a do cíle na Trvajku chybí 2km. Hřeben navíc protíná modrá turistická značka zpod Doubravy (2km) na Spletený vrch (1,5km). Máte-li čas, skočte si na Doubravu (1,5km) na rozhlednu s dalekým kruhovým výhledem, kdy po cestě potkáte i hezkou kapličku sv. Vendelína s Bílými Karpatami jako na dlani.</p> <p ALIGN="JUSTIFY">Trasa ujde jen pár desítek metrů jakoby k Doubravě a hned zahýbá doleva na středně klesající svážnici. Les nedává šanci žádným výhledům a táhne vás po směru Želechovského potoka do údolí. V nížinných polohách se na cestě objeví asfalt. Táhlé volné klesání podél rýhy potoka vás přivede až na souběh několika lesních cest a ty spojeny v jednu odbočí nadvakrát k finálnímu rozcestí <b>Trvajka (400m)</b>. Na Trvajce žlutá trasa končí. Máte-li v plánu dojít až do Vizovic, čeká vás teď 4,5km volného klesání po zelené, nebo se taky můžete vrátit 3,5km na hřeben pod Doubravu.</p> </font></div>
Aktuálnost k 08/2020
