Krásná, rest. Restaurant, BUS (495m) – Na Přelači, háj. (686m)

1km dlouhá žlutá trasa vás velice rychle a zostra povede z obce Krásná na horské sedýlko Přelač v masivu hory Travný. Jedná se spíše o spojovací trasu, takže žádné velké turistické zážitky nečekejte. Výstup je vhodný jen pro pěší.

* * *

S horskou obcí Krásná je Frýdek-Místek spjatý i jinak než jen autobusovou linkou. Říká se, že název dala obci frýdecká šlechtična, která odtud krásně viděla na svůj zámek. Za počátek samostatné existence vsi lze považovat rok 1639, kdy se začaly kolonizací spojovat vzdálenější osady. Tvůrce vceňovacího operátu označil zdejší podnebí za drsné a sychravé, okolí strmé, pokryté lesy, polohu uzavřenou a nepříznivou. Časté pozdní mrazíky objevující se ještě i v červnu a sníh, který brzy napadl a pozdě ztál, působily škodlivě na výnosnost zdejších políček, proto se zde rozvíjelo spíše tkalcovství, dřevařství, dočasně se v katastru Krásné těžila ruda a dařilo se tu salašnictví. Místní krávy dokonce prý svého času vytěsnily i jeleny. Však taky největší památkou v obci zůstala zemědělská usedlost č.p. 10 s roubenou stodolou a ovčínem. V 2.pol. 18.stol. vzrostl zájem o rozvoj železářské výroby, při níž se používalo buď přímo dřevo, nebo dřevěné uhlí, takže poptávka po dřevě rostla. Vrchnost se snažila omezit salašnictví a znovu vysazovat lesy, jež byly dlouhou salašnickou érou téměř vykáceny. Ústup od salašnického způsobu hospodaření byl ale pro Krásenské takový problém, že se kvůli němu bouřili ještě na přelomu 19. a 20.stol. Nové uplatnění našli horalé v průmyslových oblastech v podhůří, v živnostech a pohostinství, neboť se již začal rozmáhat i turismus. Větší migrace, turismus a nové komunikační prostředky zlepšily spojení se světem a ve 40.letech se v Krásné začalo s výstavbou obchodní silnice do Uher, jež vedla podél potoka Mohelnice. Obce, které se na její stavbě podílely, tímto výrazně konkurovaly frýdecké vrchnosti, jenže svůj plán zřejmě nedotáhly do konce. Od roku 1900 se plánovala výstavba elektrické dráhy z Frýdku přes Nošovice, která by odtud svážela nejen osoby, ale též dřevo. Nakonec se po silnici jezdilo jen formanskými povozy a od 1.5. 1929 také autobusem.

Trasa začíná na BUS zastávce před restaurací Rekreant, jejímž stavitelem byla Jednota spotřební družstvo Frýdek-Místek. Název Rekreant získala nejspíš proto, že se v její blízkosti nachází velká chatová zástavba, jinak se jí říkalo též Papiřok, neboť některé její části tvoří lisované papírové prefabrikáty. Uvedení Rekreantu do provozu proběhlo 23.6. 1968.

Na sloupu visí směrovky rozcestníku Krásná, rest. Restaurant, BUS (495m), rozpřáhnuté žlutým hrotem doprava na Lysou horu (6km), doleva na Přelač (1km) a zeleným hrotem do údolí Borové (3km).

Krátká žlutá značka sleduje silnici do chatové oblasti při úpatí hory Travný, kde se rychle přepne z rovinky do ostrého stoupání. Žádné významné výhledy se odtud nenaskýtají, jen za zády se vám odhalí zalesněná úbočí Lysé hory s nejvyšším viditelným bodem při Malchoru (1219m).

U posledního domku zpevněná cesta končí a vchází úzkou pěšinou do lesa. Jednotvárný terén zahrnuje ostře stoupající lesní stezku, kameny stržené přívalovými dešti, hustý les bez výhledů a rýhu vysychajícího potůčku po pravé ruce. Po 0,5km se pěšina vyhoupne na vrstevnicovou asfaltku, po níž zvolna stoupá a podchází modernizované hospodářství, jež bylo v minulosti hájovnou. Zhruba 140m před cílem se na asfaltku napojí rozježděná přírodní cesta, po které značka středně stoupá k turistickému odpočívadlu a dál na Přelač.

Horské sedlo Přelač je osídlené dvěma chatami a při kraji louky stojí vysílač. V nejnižším bodě hřebene najdete tyčový ukazatel Na Přelači, háj. (686m), u něhož žlutá značka z Krásné po 1km končí, podobně jako tu končí 3km dlouhá modrá značka z Pražma. Přelačem vede také lyžařská trasa KČT 5km pod Malý Travný či 9km na Plato. Až do 1.5. 2020 jste se z Přelače mohli po modré značce dostat ještě 2,5km na vrchol Travného, avšak značka byla z důvodu obnovení populace tetřeva hlušce a zvýšené druhové ochrany chráněných druhů živočichů odstraněna. Podle Lesů ČR je totiž vrchol Travný vhodný pro vypouštění extrémně plachých tetřevů, kteří dříve Beskydy hojně obývali. Zvýšený pohyb turistů v horách jim ale nesvědčil, a proto se musejí uměle dosazovat z tetřevníku v Krásné. Travný je dál volně přístupný, jen už na něj nevedou turistické značky, což má za cíl odradit zejména dojíždějící výletníky.

Na Přelači se dříve nacházela i sjezdovka, přiléhající ke zrušenému rekreačnímu středisku Hájenka. Vlek se však po letech chátrání rozpadnul a sjezdovku pohlcuje les. V létě na ní kvetou prudce jedovatý náprstník, rostlina v Beskydech sice rozšířená leč nepůvodní, a prstnatec Fuchsův z čeledi orchidea, jeden z nejhojněji se u nás vyskytujících prstnatců. Je vzácný, ohrožený a chráněný.

Pokud byste se vydali z Přelače do Pražma, půjdete přes Oboru (709m). Název dala kopci zaniklá jelení obora patřící frýdecké vrchnosti. V ní byl kolem roku 1660 postaven dřevěný lovecký zámeček s psincem a ledovnou pro uchování ulovené zvěře. Podobu zámečku neznáme, avšak mnoho o ní napoví jeho půdorys dochovaný na mapě Těšínska z roku 1780 a též popis, který je uveden v urbáři z roku 1664. Zámeček zřejmě založil František Eusebius hrabě z Oppersdorfu. Není známo, kdy zámeček zanikl. Před rokem 1798, kdy byli majiteli frýdeckého panství Pražmové, v něm byly pronajímány byty pro 5-6 rodin panských zaměstnanců a stále zde ještě bydlelo služebnictvo. Poslední zmínka o zámečku je z roku 1804. Na katastrální mapě Pražma z roku 1836 již není zaznačen.

Aktuálnost k 12/2024          

Délka trasy: 1,3 km

Převýšení: 190 m