<div style="color:black; overflow: scroll; width:640px; height:549px; padding:10px; background:transparent;"> <font FACE="Bookman Old Style" SIZE="2"> <h1 style='font-size:14pt;'><p ALIGN="CENTER">Krásná, rest. Rekrea, BUS (495m) – Pod Šebestýnou (790m) – Malchor, rozc. (1205m) – Lysá hora (1323m)</p></h1> <p ALIGN="JUSTIFY"><b>Lysá hora je se svým kruhovým výhledem, sportovními dispozicemi a nezaměnitelnou atmosférou bez pochyb fenoménem Beskyd. Žlutá turistická značka z obce Krásná je méně frekventovaná než okolní trasy, zato je jediná na této straně hory a poskytne vám proto originální výhledy na sousední Travný či hřeben Prašivé. Přestože je tato stezka dlouhá 7km, celý 1km z toho vede po rovince obcí, a pak teprve do kopce, což z ní činí asi nejkratší spojnici vrcholu s údolím. Výstup je rychlý a kromě pár výhledů vede celý lesem po širokých pěšinách.</b></p> <p ALIGN="CENTER">* * *</p> <p ALIGN="JUSTIFY">Do 20km dlouhé obce <b>Krásná</b> jezdí z Frýdku-Místku přímá autobusová linka. Obě obce jsou ale spjaty i jinak. Říká se, že Krásné dala jméno frýdecká šlechtična, která odtud krásně viděla na svůj zámek. Za počátek samostatné existence vsi lze považovat rok 1639, kdy se začaly kolonizací spojovat vzdálenější osady. Tvůrce vceňovacího operátu označil zdejší podnebí za drsné a sychravé, okolí strmé, pokryté lesy, polohu uzavřenou a nepříznivou. Časté pozdní mrazíky objevující se ještě i v červnu a sníh, který brzy napadl a pozdě ztál, působily škodlivě na výnosnost horských políček, proto se zde rozvíjelo spíše tkalcovství, dřevařství, dočasně se v katastru Krásné těžila ruda a dařilo se též salašnictví. Místní krávy dokonce prý vytěsnily i jeleny. Však tu taky největší památkou zůstala zemědělská usedlost č.p. 10 s roubenou stodolou a ovčínem. Jinak se v obci nachází hlavně přírodní cennosti a drobné sakrální objekty.</p> <p ALIGN="JUSTIFY">Počátek trasy je situován v nejširším místě údolí říčky Mohelnice, u autobusové zastávky Krásná, Rekreant. Na sloupu tu visí plastové směrovky rozcestníku <b>Krásná, rest. Rekrea, BUS (495m)</b>, které se odkazují žlutým hrotem k sedlu Přelač (1km), zeleným na Kyčeru (5,5km) a dalším žlutým na Lysou horu (7km), nejvyšší bod krásenského katastru. První zastávkou na cestě k vrcholu je ukazatel Pod Šebestýnou, vzdálený 3km.</p> <p ALIGN="JUSTIFY">Zprvu půjdete cca 1km po silnici bez chodníku. Po levé ruce spatříte Obecní úřad, u něhož na jakési předzahrádce stojí <b>pomník obětem světových válek</b>, po pár dalších krocích potkáte prostý dřevěný <b>kříž</b> a už jen koukáte na protější svahy Šebestýny a Zimného. Zahlédnete též velkou horskou louku s pěknou dřevěnicí, kolem níž žlutá turistická značka posléze vede. Mimochodem, výstavba hlavní silnice přes Krásnou započala již ve 40.letech 19.stol. Záměrem bylo vybudovat obchodní spojení s Uhrami, avšak projekt nebyl dotažen do konce. Od roku 1900 se dokonce plánovala výstavba elektrické dráhy z Frýdku přes Nošovice, která by odtud svážela nejen osoby, ale též dřevo. Později se však jako schůdnější ukázala linka autobusová, jež zajíždí přes Skalici a Raškovice až na Visalaje a svést se s ní můžete klidně i na následující zastávku Krásná, lesní správa. Jediné, o co tímto popojetím přijdete, je akorát průchod obcí s rodinnými domky a chatami, zasazenými do obou okolních svahů.</p> <p ALIGN="JUSTIFY">U sídla Lesní správy přejdete silnici a vydáte se podle šipek jakoby do Jestřábího údolí. V tu chvíli stanete na mostě nad soutokem Jestřábího potoka s říčkou Mohelnicí. Oba toky pramení v úbočí Lysé hory – pstruhová Mohelnice za kopcem Obidová v nadmořské výšce 750m a peřejovitý Jestřábí potok 1219m vysoko na severní straně Malchoru.</p> <p ALIGN="JUSTIFY">Hned za mostem se žlutá značka stáčí po asfaltce vlevo a po pár desítkách kroků odbočuje vpravo na vyježděnou cestu. Zatímco doteď jste šli po rovince, nyní vás čeká značné stoupání. Příjezdovka z hlíny a kamení nad zářezem Jestřábího potoka stoupá více než středně a po cca 300m se lomí opět doleva. Před vámi se otevře svažitá horská louka s dřevěnicí, přes niž po vertikále stoupá lesní svážnice. Lokalita se nazývá Jestřábí a budete-li se rozhlížet kolem sebe, zhlédnete celé Jestřábí údolí obehnané hradbou hor. Svah, do něhož stoupáte, je úpatí Malchoru (1219m), jež vizuálně přechází v čelní straně údolí do sedla Ivančena se známou mohylou, dále do vrcholku Kykulka (996m) a do Muroňky (966m). Z horních partií louky spatříte pak centrum obce Krásná a východní svahy Travného (1203m), jež by se daly anatomicky popsat asi takto: vrchol oblý jako „rameno“, v úbočí lehce vystupuje „loket“ Kozlanka (950m), sedlo Přelač tvoří „zápěstí“ a Obora (709m) „pěst“. Úplně vzadu potom vyčuhuje vzdálenější Malá Prašivá (707m) a kousek Prašivé (843m).</p> <p ALIGN="JUSTIFY">Nad Jestřábím vstupuje žlutá značka do lesa a pokračuje jak ve směru, tak v důsledém stoupání. Okrajově míjí palouk s posledním výhledem do údolí Krásné a kolem poslední rekreační chatky stoupá monotónně do úbočí Šebestýny, nenápadného vedlejšího ramena Malchoru. Ve chvíli, kdy se vám začne zdát, že stoupání polevuje, budete se již blížit křížení lesních cest s ukazatelem <b>Pod Šebestýnou (790m)</b>. Za sebou máte 3km a před sebou stejnou vzdálenost k rozcestí na Malchoru. Značená stezka vede kolem rozcestníku křížem do břehu a zase stoupá, tentokrát už ne tak ostře jako při úpatí.</p> <p ALIGN="JUSTIFY">Je zde mnoho lesních svážnic, některé stále využívané, jiné zarůstající náletem. Žlutá stezka je však dobře značená a přivede vás i nad zarůstající vymýcený pruh lesa, odkud se dá pěkně pozorovat vrchol Travného (1203m). Jeho zalesněnou kulovitou hlavu podřezává několik horizontálních silniček, ty však mají jen omezené využití, neboť jsou od vrcholu po údolí zajmuty v kleštích významné Přírodní rezervace Travný.</p> <p ALIGN="JUSTIFY">V nadmořské výšce kolem 900m přechází značená trasa do serpentýny, kdy se na okamžik ocitá na jižně situované straně svahu. Během zimy, kdy ze stromů opadá listí, tak můžete mezi větvemi pozorovat poutavý obraz samotného vrcholu Lysé hory s pro ni typickým TV vysílačem. Zatímco se oblouk cesty vrací do hřebenových poloh, stezka se zužuje a stoupá opět silně vzhůru, můžete se zamyslet nad tím, jak od úsvitu dějin turistiky v Beskydech láká Lysá hora svými drsnými podmínkami všechny odvážné turisty a že se na tom za těch pár set let vlastně vůbec nic nezměnilo. Jde přece o vrchol nejvyšší! Lysá hora se objevuje ve starých listinách již v roce 1261 jako Lissa huera, ale její význam vzrůstal až s rozvojem turistiky, kterou zde svým způsobem odstartovala habsburská šlechta svými loveckými výjezdy. Těšínští Habsburci koupili Lysou horu i s celým frýdeckým panstvím v roce 1797. Před rokem 1870 vybudoval arcivévoda Albrecht pod vrcholem dřevěnou loveckou boudu, kde panstvo z Těšína koňmo přijíždělo hlavně v době honů. Albrechtův synovec Bedřich pak podobně zbudoval nad Lukšincem chatu Gabrielka. Mohutná Lysá hora byla zdůrazňována jako symbol germánství a hojné české návštěvy, které sem od 2.pol. 19.stol. proudily, se proto staly nacionálním Němcům trnem v oku. Aby byl na Lysé hoře zajištěn trvale německý vliv, byla na vrcholu v roce 1880 postavena turistická útulna, nesoucí jméno arcivévody Albrechta. Čeští turisté však německou chatu ignorovali a po její výstavbě se začali Lysé hoře vyhýbat, nicméně nesmířili se s tím, aby se Lysá hora stala trvale německou državou. Znovu byly obnoveny vycházky na vrchol, zpívaly se zde lidové a národní písně, oživovaly se české lidové a národní tradice, vzpomínal se zbojník Ondráš. Zásluhou Pobeskydské župy Klubu českých turistů tu byla v roce 1935 otevřena chata česká, nazvaná po slezském básníkovi Petru Bezručovi. V tomto mezidobí, kdy Češi a Němci bojovali o vliv nad Lysou horou, byla vyznačena i žlutá turistická trasa z Krásné. Ta vede těmito místy nezměněna již přes 100 let. Čeští organizovaní turisté Lysou horu vychvalovali pro její výhledy a zasloužili se také o propagaci údolí říčky Mohelnice, jež nazvali opomíjeným rájem. Zavedli a udržovali v provozu dostavníkové spojení z Frýdku do Krásné, zřídili v hostincích pod horami své stanice a noclehárny, upravovali a značili turistické cesty, zpřístupňovali boční údolí. To přitáhlo turistickou veřejnost zejména z Ostravska a zapříčinilo koncem 20.let 20.stol. zavedení pravidelné autobusové dopravy.</p> <p ALIGN="JUSTIFY">Lesní cestu přetíná široká horská asfaltka. Po ní se táhne ski/cyklo stezka, kterou v daném bodě symbolizuje oranžová cedule Labažky (981m). Opodál po pravé ruce si můžete oddychnout pod střechou dřevěného odpočívadla, anebo zajít ještě pár metrů dál a prohlídnout si <b>loveckou chatu</b> (majetek Lesů ČR). Chcete-li však pokračovat, kamenitá stezka zostra stoupá po hřbetu Šebestýny. Zprvu je dosti náročná, ale pak ubývá vysokých stromů a do horských porostů vniká síť lesáckých svážnic. Bohužel, tato část hory není před těžbou dřeva ničím chráněná.</p> <p ALIGN="JUSTIFY">Hřebenová pěšina je široká, mezi huňatými smrky prorůstá vysoká tráva. Sklon stoupání polevuje na střední a dává příležitost k rozhlížení. Budete-li se průběžně otáčet dozadu, uvidíte skrz volný koridor nejdříve jen vrchol Travného (1203m), poté se k němu přidá „loket“ Kozlanka (950m), a pak už rychle vyskakují vršky Ropice (1083m), Velkého Lipového (999m), jeho rozsochy Kyčery (834m), Příslop (946m), Ropička (918m), Lipí (902m), Kotař (861m), Čupel (873m) a Prašivá (843m), v druhé linii za nimi vykukují Javorový (1032m) a Ostrý (1044m) a v třetí linii prakticky celý hraniční masiv Velké Čantoryje (995m). Pro orientaci, když zaměříte Ropici, tak za ní se nalézá Beskydské sedlo a v záhlaví Ostrého vrchol Velký Sošov (886m). Dál to cloní Travný, ovšem lokálně jde z jeho opačné strany zahlédnout ještě hřeben v oblasti Velkého Polomu (1067m).</p> <p ALIGN="JUSTIFY">Nejhezčí výhled skýtá nejvyšší bod stezky těsně předtím, než vstoupí do lesa, zúží se na chodníček a mírným stoupáčkem obkrouží vrcholek Malchoru (1219m). Přímo na něj však nevstoupí. Na opačné straně z lesa opět vyjdete a mezi nízkými smrčky pohlédnete na monumentální vrchol královny Beskyd zvaný Gigula. Výjimečný pocit z výstupu posiluje ostrý holý severní svah – nejobtížnější část trasy. Rovinkou dojdete do sedla k ukazateli <b>Malchor, rozc. (1205m)</b>, kam od Frýdlantu n.O. (10km) přišla modrá turistická stezka, aby spolu se žlutou zdolala poslední 1km k cíli. Severní sjezdovka, kterou máte stále na očích, bývala prý nejzajímavější sjezdovkou v Beskydech, a to jak svou délkou, tak náročností. Jenže realizována byla bez povolení, proto ji v roce 2003 ministr životního prostředí definitivně zrušil. Asi 100m rovinky zbývá k jejímu okraji, načež se bývalá sjezdovka láme vlevo po zarůstajícím svahu dolů, zatímco její prudká horní část s klikatým štětovaným chodníčkem se vám chystá dát pořádně do těla. Hora vás však odmění půvabným výhledem na zdolaný Malchor (1219m), jednu ze čtyř rozsoch Lysé hory. Otočíte-li se, po levé ruce budete mít Malenovický kotel, vyhloubený horským potokem Satina, jenž chrání Přírodní rezervace Malenovický kotel. Po pravé ruce se rozkládá Přírodní rezervace Lysá hora, jejíž hranici tvoří bývalá sjezdovka. Hlavní horský hřeben pokračuje z Malchoru nalevo ke Kykulce (996m) a končí Kyčerou (906m), za níž je pak už vidět nošovická průmyslová zóna. Vidno Frýdek-Místek, přehradu Baška a podle aktuálních klimatických podmínek třebas i celé Ostravsko. Vpravo od Malchoru se hřebínek stáčí na nevýraznou Šebestýnu, po níž jste přišli. Údolí Mohelnice odděluje Lysou horu od masivu Travného (1203m) a údolí říčky Morávky ji zase odděluje od hřebene Prašivé, o němž už tu byla řeč. Chcete-li se dozvědět přesněji, co vidíte, musíte se vyškrábat až k dřevěné chatě nad sjezdovkou, u níž je umístěna panoramatická mapa s popisky. Za dobrého počasí se někdy na severovýchodním obzoru objeví i Praděd (1491m), nejvyšší hora Jeseníků.</p> <p ALIGN="JUSTIFY">Žlutá turistická značka prochází kolem stanice Horské služby, kde záchranáři drží stráž každý víkend a o všech svátcích. Nelze přehlédnout ani <b>vysílač</b>. 78m vysoký TV vysílač je dominantou vrcholu a je vidět i z hodně velké dálky. Před jeho výstavbou byla na vrchol přivedena příjezdová komunikace z Papežova o délce 8,7km a položen přívodový vysokonapěťový kabel pro energetickou přípojku. Stavbu podle projektu pražského architekta Trnky realizoval stavební podnik VOKD Ostrava, dokončena byla začátkem 80.let 20.stol. Hlavní částí je šestipodlažní budova kosočtvercového půdorysu, do jejíž střechy je vetknut anténní nosič s laminátovým nástavcem, v němž jsou umístěny vysílací anténní jednotky ČT1. Zde jsou umístěna veškerá technologická zařízení s anténními jednotkami na ochozech 3. a 4. podlaží. Vysílání z Lysé hory bylo zahájeno 1.3. 1980 klystronovým vysílačem TV 20/4D o výkonu 20kW vyrobeném v Tesle Hloubětín a přenášen byl tudy až do roku 1988 pouze signál ČT2. Z jihovýchodu je k hlavní budově připojenno dvoupodlažní energetické křídlo s VN transformátory a rozvodnou. Poslední částí budovy je podzemní křídlo, v němž jsou uloženy náhradní zdroje energie (dieselagregáty).</p> <p ALIGN="JUSTIFY">V sousedství vysílače stojí kamenná chata z roku 1933 (dříve noclehárna) zvaná Kameňák, nejstarší budova na Gigule. K ní se tiskne velká <b>turistická chata Emil Zátopek – Maraton</b>. Plac, na němž Maraton stojí, byl vždy významný. Jak už bylo řečeno, němečtí turisté usilovali o mocenský vliv nad Lysou horou a v roce 1880 postavili na vrcholu za podpory ostravských průmyslníků na památku výstupu arcivévody Albrechta první turistickou útulnu. Šlo o jednoduchou dřevěnou stavbu s prostornou světnicí, v níž stálo několik stolů a širokých lavic, které se k sobě na noc srazily, pokryly se žíněnkami a na těch se spalo. V roce 1893 prosadil Johann Hadaszczok stavbu nové chaty. Nová útulna byla německým turistickým spolkem Beskidenverein otevřena 21.6. 1895 a nazvána Erzherzog Albrecht Schützhaus. Chata byla již lépe vybavená, měla jak pokoje, tak společnou noclehárnu. Vysoké ceny umožňovaly pobyt však jen zámožné klientele. Nájemce chaty, Jaroslav Winkler, zde prováděl od roku l897 meteorologická měření. Začátkem 20.stol. dochází z kapacitních důvodů k postupné přestavbě a vylepšení chaty, k níž byl v roce 1933 přistavěn Kameňák. V roce 1948 byla německá chata znárodněna, přejmenována na Slezskou chatu, restaurační provoz byl ukončen a stala se pouze ubytovnou. Kameňák po skončení války připadl spojům. Slezská chata, přezdívaná také někdy Slezský hrad, vyhořela 28.12. 1972. Na jejím základě vyrostl vzápětí bufet Lysá hora přezdívaný Plesnivka, který byl ale v září 2011 stržen a na místě, kde dříve stávalo těchto několik německých chat, nyní povstala ona již zmiňovaná megachata Maraton.</p> <p ALIGN="JUSTIFY">Popojdete dál a potkáváte oplocenou <b>meteorologickou stanici</b>. Pravidelné denní měření některých meteorologických prvků bylo na Lysé hoře zahájeno 15.7. 1897. Prvními pozorovateli byli nájemci nebo číšníci na Albrechtově chatě. Od listopadu 1918 se výkazy začaly odesílat do Prahy. Během války pozorovali počasí němečtí vojáci, obsluhující na Lysé hoře zesilovačku rádiového spojení, po válce tu pak naše armáda zřídila leteckou meteorologickou stanici, která sídlila v dřevěném srubu, kde osádka žila i pracovala až do roku 1953. Následujícího roku byla dokončena stavba současné budovy meteorologické stanice se vším potřebným vybavením. Od 1.1. 1969 se tu slouží nepřetržitě po 24 hodin a pozorovatelé se ve službě střídají. Vrchol Lysé hory (1323m) je vlivem své nadmořské výšky jedním z nejchladnějších, nejdeštivějších a největrnějších míst v republice. Průměrná roční teplota činí 2,6°C a deštivých dnů bývá průměrně 224 do roka. Nejdeštivější bývá květen, nejsušší září. Lysá hora je také velmi bohatá na sníh – sněhová pokrývka se zde vyskytuje od října do května, výjimečně ale i v červenci a srpnu. Průměrně sněží 108 dní v roce, alespoň 1cm sněhu zde leží většinou 171 dní v roce a průměrná maximální výška sněhové pokrývky činí 196cm. Průměrná vlhkost vzduchu na Lysé hoře je 84%, během roku je tu průměrně 113 dnů bez slunečního svitu (nejvíce v prosinci, nejméně v srpnu), oblačnost zakrývá vrchol po 71% roku (nejčastěji v listopadu, nejméně v srpnu) a mlha sedí na Lysé hoře průměrně 273 dní v roce. Více vám již prozradí ochotní pracovníci zdejší meteorky, u nichž si lze domluvit také komentovanou prohlídku. Něco o fenoménu Lysé hory a jejím počasí se dozvíte též z informačních panelů, jež jsou situovány pod meteorologickou stanicí.</p> <p ALIGN="JUSTIFY">Turistická značka neprochází přímo přes nejvyšší bod Giguly, dostat se tam dá ale snadno několika kroky. Možná by vás zajímalo, že Lysá hora (1323m) je nejvyšší masiv Moravskoslezských Beskyd, a zároveň nejvyšší vrchol výběžku karpatského oblouku na území ČR. Nejvyšší bod označuje kamenný sloup, vedle kterého objevíte druhou panoramatickou mapu a skvostný půlkruhový výhled na Podbeskydí a jihozápadně situované kopce. Těmi jsou zejména druhý nejvyšší vrchol Beskyd, Smrk (1276m), třetí nejvyšší Kněhyně (1257m), pak např. Radhošť (1129m), Velký Javorník (917m) s rozhlednou, daleký Kelčský Javorník (865m) aj.</p> <p ALIGN="JUSTIFY">K rozcestníku <b>Lysá hora (1323m)</b> musíte nakonec sejít kousek po asfaltce. Nachází se totiž na jakémsi vrcholovém nároží mezi Maratonem a Bezručovou chatou. Jeho červené šipky ukazují vlevo na Zimný (2km) a Visalaje (8,5km), stejným směrem jde zpočátku i žlutá značka mířící na Kobylanku (1,5km) a hráz přehrady Šance (7km), rovně po pěšině odchází další červená značka na Lukšinec (3km) a do Ostravice (8,5km), přičemž stejným směrem odbočuje i modrá na Malchor (1km), která na rozdíl od žluté značky celý vrchol podchází. Vaše cesta z Krásné byla 7km dlouhá. Teď můžete sejít kousek níž k třetí panoramatické mapě, odkud bývají za dobrého počasí vidět Malá Fatra, Babia góra i Vysoké Tatry. Poslední, co zde můžete ještě vidět, je <b>Bezručova chata</b> se šikmou střechou, stojící pod červeným turistickým chodníkem. Přestože jde o chatu novou, otevřenou 5.9. 2015, je nutné dodat, že jde o repliku dřívější chaty stejného jména, kterou vybudovala Pobeskydská župa Klubu českých turistů jako první českou turistickou útulnu na Lysé hoře. Když se stavěla, byla to moderní chata vybavená vodovodem, elektřinou, vlastní vodárnou na Větrech a ústředním topením. Nazvána byla po místním slavném básníkovi Petru Bezručovi. Dne 1.10. 1933 byl položen její základní kámen a hotová byla za 6 měsíců. Vystavěla ji firma Nekvasil z Moravské Ostravy nákladem 602tis.Kč a slavnostně byla otevřena 15.6. 1935. Náklady hradili členové Klubu českých turistů z Ostravska. Peprná informace, že excentrický básník Petr Bezruč novou českou chatu navzdory pozvání nikdy nenavštívil, zakořenila natolik, že pozdější nález textových důkazů o opaku už nikdo neřešil. Bezručova chata vyhořela za velmi nepříznivého počasí 11.3. 1978. Požár vypukl v 16:10, aniž by jeho příčina byla jednoznačně objasněna. Spekulovalo se o vadné elektroinstalaci i o úmyslném založení požáru vedoucím chaty. Smutnou skutečností je, že v chatě uhořel tříletý syn pomocnice z kuchyně Milan Dorociák. Vedle pozůstatků Bezručovy chaty vyrostl posléze oblíbený bufet Šantán, jenž dříve sloužil k ustájení koní. Po dostavění nové Bezručovy chaty dne 23.11. 2015 byl však Šantán uzavřen a postupně rozebrán. Projekt obnovy Bezručovy chaty se zrodil v KČT hned po roce 1989, kdy jí byly v restituci vráceny nemovitosti na vrcholu Lysé hory. Budova má být odolná proti požáru a extrémním povětrnostním vlivům. Pro hrubou stavbu byl proto navržen kámen a cihlové zdivo, venkovní fasáda je obložena z části dřevem, aby byl zachován původní vzhled chaty. Projekt počítal s kapacitu 30 lůžek a 200 míst k sezení. Klub už pomalu sjednal vykoupení Plesnivky, kde již existovalo napojení na čističku vody, vyhrál spor o zdroj pitné vody, ale projekt ztroskotal. Základní kámen byl nakonec slavnostně poklepán 28.10. 2004, nicméně trvalo až do roku 2012, než se nová Bezručova chata skutečně začala stavět. V její zdi je zakomponován také základní kámen původní Bezručovy chaty. Naproti chaty se nachází drobná <b>kaplička</b> z roku 2015, zřízená nákladem rodiny Šmírovy z Ostravy, vysvěcená v den otevření nové Bezručky.</p> <p ALIGN="JUSTIFY">Co dodat na závěr? Snad ještě pro zájemce o historii informaci, že před všemi chatami na vrcholu Lysé hory stávala údajně kamenná kaple. Podle legendy byly nošením cihel na Lysou horu trestány místní děvečky za neřestné milostné vztahy. Kaple, která z cihel vyrostla, však neměla dlouhého trvání. Jeden salašník pásl nedaleko odtud koně, když se mu jeden zaběhl a vlezl do kaple. Dveře se za ním zabouchly, a protože nemohl ven, tak tam pošel a kapli tím znesvětil. Byla tedy zbořena. Přičiněním faráře Jana Tagliaferra z Borové byl později na vrcholu Lysé hory vztyčen kříž. K jeho vysvěcení došlo v roce 1900 za účasti velkého procesí lidí ze všech okolních dědin. V tomtéž roce se Lysá hora dostala do Ottova slovníku naučného. Kříž tu ovšem už nehledejte, zaniknul.</p> </font></div>
Aktuálnost k 09/2022
