H R A D   K Ř Í D L O

 

Volně přístupné pozůstatky hradu se nacházejí na kopci Křídlo nad Chomýžem, přímo na modré a žluté turistické značce.

Název hradu Křídlo byl patrně odvozen od vzhledu horského výběžku, odkud střežil vstup do údolí Rusavy. Typově šlo o hrad s plášťovou zdí. Přístupová cesta k němu vedla stejně jako dnes z osady Chomýž a těsně před vstupní věžovitou bránou se ostře lomila. Ostatně takto se do předhradí vstupuje i dnes, jen z té hranolové brány s portálem se dochovaly pouze základy z jednoduše loženého lomového kamene o mocnosti přesahující 3m. Původně byl tento průjezd vydlážděn říčními valouny (tzv. kočičí hlavy). Předhradí o obdélníkovém půdorysu 50x32m, obehnané jednoduchou hradbou z lomeného kamene o šířce 2m, bylo zastavěno hospodářskými budovami (stáje), jak zjistili archeologové nálezem zdiva omazaného hlínou. Výrazná vyhloubenina v jeho středu může být pozůstatkem cisterny (díra v zemi pro zachytávání dešťové vody v místech, kde nešlo vykopat normální studnu). Spíše lze ale předpokládat získávání vody prostřednictvím válcové věže v jihozápadním rohu předhradí, kolem jejíž pozůstatků o vnějším průměru 3,5m a síle 1,5m se dnes šplhá strmé provizorní schodiště. Na jiné účely by asi byla příliš úzká. Vlastní jádro hradu, situované na izolované skalnaté kupě o půdoryse 33x15m, převyšuje plochu předhradí téměř o 12m, proto byla přístupová komunikace k němu vedena po rampě na upraveném skalním podloží u východní hradby. Nahoře v nároží stávala věžovitá stavba a též celokamenná palácová budova s krbem, skládající se ze dvou traktů, přičemž v tom zadním byla nalezena dílna na falšování mincí. Vnější svah kolem hradu je velmi strmý. Na západě jej navíc ohraničuje přírodní proláklina, která byla dodatečně využita jako hlavní obranný příkop, dodnes přes 3m hluboký. Terén před ním nese stopy dalšího opevnění, tvořeného jednoduchým nasypaným valem, v jehož severovýchodním půlkruhovém zakončení snad stála nějaká obranná stavba věžovitého charakteru. Část dnes patrného zdiva byla odkryta při archeologických pracech ve 30.letech 20.stol. V roce 2007 byl odkryt i vchod do hradu a sondážními průzkumy nalezena další pětiboká bašta na západní straně hradební zdi. Hrad Křídlo byl postaven na přelomu 13.stol. v gotickém slohu se zvláštním střídáním stavebních materiálů (kámen a cihly). Patřil některému z pánů z Dobrotic, pravděpodobně Vlku z Dobrotic. Ten jej prodal spolu s třetinou vsi Chomýž a částí vsi Rymice roku 1365 Vilémovi z Kunštátu, jehož bratr Boček užíval tou dobou nedaleký hrádek Chlum. Oba bratři ovšem roku 1373 zemřeli a majetek jejich tří nedospělých synů začíná poručníkovat bratranec Heralt z Kunštátu. Ten však o zachování majetku v rodině příliš nedbal a tak Křídlo v roce 1374 prodal Ctiborovi z Cimburka a Tovačova. Následně jej v roce 1392 zdědil Předbor z Cimburka a v roce 1417 Ctibor z Cimburka. Za relativně dlouhé vlády Cimburků se hrad Křídlo stal sídlem jedné z jejich rodových větví, kteří se po hradě i psali. V roce 1437 koupili Křídlo bratři Leonard a Herbort, vladykové z Bořitova a Počernic. Od roku 1460 zde však sídlila už jen Herbortova vdova Markéta z Krčmaně zvaná Machna, za jejíhož panování se na Křídle provozovala (asi do roku 1472) padělatelská dílna. Šlo dokonce o jednu z největších dílen na ražbu falešných minci na Moravě! Doposud bylo objeveno na 300 druhů padělaných mincí. Posledním majitelem, byť ten se hradu zmocnil neoprávněně, byl kolem roku 1475 Albert Kostka z Postupic. Hrad pak byl za uherských válek a vpádů na Moravu v 70.letech 15.stol. patrně rozbořen. Roku 1481 se uvádí již jako pustý. V 16.stol. bylo Křídlo částečně obnoveno, aby sloužilo k hospodářským účelům. Během třicetileté války se tu nouzově opevnili císařští vojáci, avšak hrad byl dobyt Švédy a tím definitivně zničen.