Nazdar Beskyďáci!                                                                                         Aktualizováno: 18.11. 2020

Historické tabulky se mění, letošní podzim patří k nejdeštivějším za dlouhé roky
Nejdeštivější podzim za mnoho desítek let, shodují se meteorologové na Valašsku a v celém Zlínském kraji. V říjnu spadlo na některých místech v regionu oproti normálu i více než čtyřnásobné množství srážek. Historické rekordy hlásí meteorologické stanice ve Vsetíně i Valašském Meziříčí. Teplotu, vlhkost vzduchu, směr a rychlost větru, množství srážek, výšku sněhové pokrývky a další veličiny začali na valašskomeziříčské hvězdárně měřit v roce 1957 – dva roky poté, co zahájila provoz. Způsoby měření se neustále zdokonalují. Dříve bylo nutné ke stanici denně, za každého počasí docházet, ručně zapisovat zjištěná data, nastavovat přístroje, vyměňovat média a zjištěné údaje hlásit meteorologům v Ostravě telefonicky. Nyní vše zajišťují počítače připojené k internetu, jež odesílají data každých 10min. Lidské obsluhy není téměř zapotřebí. „Ne všechny údaje lze ale změřit přístroji. Nadále musíme sledovat a zaznamenávat oblačnost, déšť, výšku sněhu a další jevy, například mlhy, bouřky nebo ledovku,“ připomíná odborný pracovník hvězdárny Petr Zelený. Že bude letošní říjen co do množství srážek rekordní, naznačila už jeho první polovina. Ještě ani neuplynula celá a pracovníci meziříčské hvězdárny už si mohli zapsat historické maximum od roku 1957, kdy ve hvězdárně zahájili meteorologická měření. „Od počátku měsíce jsme zaznamenali 146,2mm srážek, zatímco za celý říjen roku 1974 to bylo 132,4mm,“ konstatoval na konci druhého říjnového týdne Zelený. Například jen od neděle 11. do středy 14.října zde naměřili 105,6mm srážek, přičemž nejdeštivější bylo úterý se 43,3mm. „I tento údaj je rekordní, protože do té doby byl nejdeštivějším dnem měsíce 5.říjen 1974, kdy spadlo 36,5mm srážek,“ doplňuje Zelený. Mimořádně deštivý říjen byl jen pokračováním velmi mokrého září, které bylo na srážky 3. nejbohatší od začátku měření. „Za celý měsíc jsme naměřili 166,5mm. Deštivější bylo jen září v roce 1998 se 170,8mm a rekordní září 2007 s 207,9mm srážek,“ potvrzuje odborný pracovník hvězdárny. Letošní 25.září bylo se 64,5mm zároveň druhé „nejupršenější“, když prvenství náleží 6.září 2007 s 86,7mm. Není však pravdou, že bychom si letos neužili i příjemného babího léta. I v tomto ohledu mohli v Meziříčí v září hned dvakrát zapsat do tabulek zatím nevídané hodnoty pro konkrétní dny. „V úterý 15.září jsme naměřili maximální denní teplotu 29,2°C, o den později 27,3°C. Byly to nejvyšší hodnoty pro daný den za celé dosavadní měření,“ připomněl Petr Zelený. Vsetínská hvězdárna, která dnes patří pod Muzeum regionu Valašsko, byla slavnostně otevřena v roce 1950. Množství srážek se tady začalo pravidelně měřit o 7 let později. Nejdeštivější říjen v historii měření zaznamenali na zdejší meteorologické stanice právě letos. Úhrn srážek dosáhl 193,6mm a o 16,4mm překonal dosavadní rekord z roku 1998. Říjnový srážkový průměr na Vsetíně činí kolem 65mm, letošní čísla jsou ale trojnásobná. Stojí za nimi zejména velmi deštivá první polovina měsíce. Nejvíce napršelo 13.října (40,2mm za 24 hodin) a už 18.října úhrny atakovaly 22 let starý rekord 177,2mm. „Další vlna dešťů přišla v posledních říjnových dnech a nakonec se celkový úhrn zastavil na hodnotě 193,6mm, což je nejvíce v historii měření meteorologické stanice Českého hydrometeorologického ústavu v areálu naší hvězdárny,“ konstatoval odborný pracovník Hvězdárny Vsetín Pavel Svozil. Za uplynulé dva měsíce na Vsetíně napršelo 332,9mm srážek a deštivý byl i úvod listopadu. To po sušší první polovině roku pomáhá i množství vody obsaženému v půdě. Takzvanou půdní vlhkost tady meteorologové měří od loňského července. Speciální zařízení pomocí elektrické vodivosti mezi ocelovými elektrodami zjišťuje množství podpovrchové vody obsažené v půdě. Dvě měřicí sondy jsou umístěné v hloubce 10 a 50cm. „Hodnoty zatím můžeme srovnávat pouze s loňským rokem, relevantnější data budeme mít v následujících letech a bude určitě velmi zajímavé sledovat, jak se budou vyvíjet,“ sdělil vedoucí Hvězdárny Vsetín Petr Stolařík. V celém Zlínském kraji spadlo v říjnu průměrně 179,8mm srážek. To představuje 367% normálu a srážkově tedy mimořádně nadnormální měsíc. Velmi výrazně pršelo na Marušce u Hošťálkové na Vsetínsku, kde podle údajů ČHMÚ za minulý měsíc spadlo 221,5mm srážek (459% normálu) a ve Valašském Meziříčí, kde naměřili 174,8mm (380% normálu). Nejvíce srážek v kraji za měsíc říjnu spadlo na stanici Kateřinice, Ojičná (238,3mm), dále na stanicích Valašská Senice (236,3mm) a Strání (228,7mm). Naopak nejméně srážek bylo zaznamenáno na stanicích Morkovice-Slížany (113,0mm), Staré Město u Uherského Hradiště (123,5mm) a Holešov (132,6mm). „Nejvyšší denní úhrn srážek byl zaznamenán 13.října na stanici Staré Hutě, a to 61,3mm,“ uvedla Veronika Šustková z Českého hydrometeorologického ústavu.

Zámecká kaple vydala další tajemství
Na začátku listopadu se v kapli Smrtelných úzkostí Ježíše Krista, která je součástí valašskomeziříčského zámku Žerotínů, uskutečnil tzv. předstihový archeologický průzkum. Odhalil mimo jiné dlažbu ze 17.stol. či pozůstatky staršího objektu, který zde stál před kaplí, řekl to mluvčí města Jakub Mikuš. Zámeckou kapli, která je součástí jižního křídla zámku Žerotínů stojícího nedaleko náměstí ve Valašském Meziříčí, dal postavit František Ludvík ze Žerotína († 1731) a dokončil ji jeho syn Michal Josef. O výmalbu kaple se postaral významný olomoucký malíř Josef Ignác Sadler (1725–1767). „Jeho fresky, které se podařilo v kapli objevit, patří k významným historickým památkám. I proto jsme je nechali odborně zrestaurovat a tam, kde to bylo možné, navrátili do původní podoby. Práce na jejich obnově dokončili restaurátoři letos na jaře. Zároveň jsme však zjistili, že k uchování fresek pro další generace je třeba celou kapli odvodnit,“ popsala současný stav místostarostka Yvona Wojaczková. Samotnému odvodnění podlahy kaple a zamezení vnikání vlhkosti do objektu a jeho stěn bude předcházet odborný archeologický průzkum. Jeho první část provedli na začátku listopadu zaměstnanci Muzea regionu Valašsko a Kulturního zařízení města Valašského Meziříčí, které zámek spravuje. „Důvodem takzvaného předstihového výzkumu bylo zjistit, jakou situaci bude muset město jako investor řešit, respektive jak velký zásah ze strany archeologů bude potřeba,“ uvedl Jan Anlauf, archeolog a vedoucí Muzejního a galerijního centra v zámku Žerotínů s tím, že: „Během výzkumu jsme nalezli valounovou dlažbu přibližně ze 17.stol., kterou porušovaly dvě mladší zdi, zřejmě pozůstatky nějakého staršího, snad hospodářského objektu. Zkoumaný prostor se zároveň nachází v těsné blízkosti hradby, která původně oddělovala zámecké nádvoří od okolního města.“ Současně zde archeologové nalezli také několik střepů novověké glazované keramiky ze 17. až 18.stol. „Doufáme, že rozšíření zkoumané plochy před zahájením stavebních prací přinese další informace, které nám umožní lépe pochopit objevenou situaci,“ doplnil Jan Anlauf.

Okolí kostelíku ve Štípě čeká další proměna
Gotický kostelík ve Štípě stojí nenápadně opodál velkému poutnímu kostelu. Obehnán kamennou zdí působí nenápadně až skromně, ale právě v těchto místech lze hledat samé počátky poutního místa ve Štípě. Farnost Štípa již několik let systematicky pracuje nejen na opravách samotného kostelíka, ale v letošním roce i na jeho okolí. „Díky dotaci od Zlínského kraje i statutárního města Zlína se nám podařilo zachránit havarijní část historické zídky. Původně jsme si mysleli, že ji jen opravíme, ale nakonec bylo nutné ji kompletně rozebrat a opět vystavit. Na horní hranu zdi byly osazeny speciální pálené cihly tzv. klinkerky, které by měly vydržet mnohem více, než klasické pálené cihly. Znečištěný kámen ze severní strany zídky byl očištěn a natřena byla také vstupní brána do areálu.“ říká místní farář P. František Sedláček. V příštím roce je v plánu vybudování nového přístupového chodníku, realizace zvýraznění bývalých základů původních rozměrů gotického kostelíka a výsadba 11 kusů vzrostlejších stromů.









        NOVINKY NA WEBU

        23.11.
        nová trasa č.172
 
        08.11.
        nová trasa č.171
 
        01.11.
        nová trasa č.170

MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ

ZLÍNSKÝ KRAJ

In-počasí


        POČASÍ

        Sněhové zpravodajství
        Předpověď pro sportovní létání
        Nebezpečí zemědělského sucha
        Předpověď aktivity klíšťat

 

        VODA

        Průtoky v řekách
        Aktuální sjízdnost řek
        Teploty vody v nádržích
        Kvalita vody ke koupání ZL
        Kvalita vody ke koupání MS
        Povodí Odry s.p.
        Povodí Moravy s.p.



        MEDIA

        TV Polar
        TV Beskyd
        TV Kopřivnice
        Český rozhlas Ostrava

        noviny Deník FM
        noviny Deník NJ
        noviny Deník VS
        noviny Deník ZL

 

        AUDIO A VIDEO POŘADY

        18.11.
        fluorescein pomáhá s pátráním v Bečvě
        sčítání přeživších v Bečvě

        12.11.
        nadlimitní množství niklu v Bečvě
        krásy polských Beskyd
        tragédie na Čantoryi
        sklizeň řepy zkomplikovaly deště
        objev středověkého opevnění v Kelči

        04.11.
        horal ze samoty U Surovce
        nechtěné dítě Tatra 805
        původce kyanidu v Bečvě stále neznámý
        Bečvu nově znečistil nikl

        29.10.
        neděle na Pustevnách
        VM radnice přispěje na obnovu Bečvy

        22.10.
        pamětní deska pro odbojáře ve VM

        14.10.
        Bečva už je bez kyanidu

        08.10.
        do Bečvy se vrací život
        likvidace požáru na Ondřejníku
        nejvyšší hora protektorátu skrývá tajemství
        v parku Kinských ošetří stromy

        01.10.
        jed přitekl do Bečvy z Rožnovska
        deště zvedly hladiny řek



        DOPRAVA

        Jízdní řád IDOS
        Aktuální dopravní info
        Cyklobus VM - Pustevny - Bumbálka
        Cyklobus Rožnov - Soláň - Vel. Karlovice
        Cyklobus Rožnov - Soláň - Nový Hrozenkov
        Cyklobus Vsetín - Liptál - Zlín
        Cyklobus Vsetín - Halenkov - Soláň - Podťaté
        Cyklobus ZL - Lukov - Troják - Bystřice p.H.

 

        UŽITEČNÉ ODKAZY

        Horská služba Beskydy
        Klub Českých Turistů
        Lesy ČR
        ČSOP
        Velké šelmy
        Hlasy ptáků a zvířat
        Atlas hub
        Atlas rostlin
        Geocaching
        Beskydská běžkařská magistrála
        Hostýnská běžkařská magistrála

 

        MAPY

        turistická mapa Beskyd na Mapy.cz
        mapa Beskyd na Google.com
        mapa ČR z roku 1955
        mapa ČR z let 1836-1852
        katastrální mapa ČR
        Google Earth ke stažení
        mapa CHKO Beskydy
        zóny v CHKO Beskydy
        ptačí oblast Beskydy
        ptačí oblast Horní Vsacko
        turistická mapa SR