Nazdar Beskyďáci!                                                                                               Aktualizováno: 5.8. 2020

Chata na Velkém Javorníku v podhůří Beskyd stojí již 85 let
Tisícovka lidí na vrcholu Velkého Javorníku už se asi sotva sejde, zvláště za současných „protikoronavirových“ opatření. Před 85 lety ale na vrchol této hory mířilo mnoho lidí. Stavba chaty na Velkém Javorníku v podobě, jak ji znají současní turisté sahá do roku 1934, kdy se členové Pohorské jednoty Radhošť, slavící tenkrát padesátileté jubileum činnosti, rozhodli pro vybudování další útulny. V kronice Frenštátu pod Radhoštěm je možné se dočíst, že 27.9. 1934 přispěla Pohorské jednotě Radhošť (PRJ) na stavbu útulny na Javorníku obec Frenštát pod Radhoštěm, a to částkou 1000Kč. „Dne 4. srpna 1935 otevřena byla slavnostně na vrcholu Velkého Javorníku (919 m) nová útulna, čímž se uskutečnil sen zakladatelů naší Pohorské jednoty Radhošť. Jednoduchá ale účelná stavba má kromě prostorné jídelny v podkroví 3 krásné noclehárny s vyhlídkou, zvláště na stranu západní ke Štramberku. Otevření chaty zúčastnilo se asi 1000 osob. Slavnost po zazpívání mužského sboru „Ó hory“, který dirigoval Ludvík Klečka, zahájil Dr. Božetěch Parma. Poté byly v programu projevy odborů PJR i KČST, Děl. Turisty a Beskidenvereinu. Promluvili také starosta Trojanovic, zástupce lesního úřadu a pozdrav přinesla delegace studentského tábora z Padolí,“ přibližuje událost zápis v kronice. Náklad na útulnu činil 118 755,80 korun. Chata na Velkém Javorníku byla poslední stavbou PJR. Nahradila předchozí útulnu vybudovanou v roce 1897 olomouckým arcibiskupstvím, která v roce 1915 vyhořela, patrně přičiněním žháře. Současní členové Pohorské jednoty Radhošť si výročí určitě připomenou, ale jak uvedl předseda PJR Dan Jalůvka, nebude to dříve, než v září. „Jednak jsou teď v letních měsících dovolené a dalším důvodem je koronavirus a opatření spojená s ním. Chata je zavřená, otevřeno je pouze výdejní okýnko. Vše se proto časově posouvá, museli jsme některé termíny akcí zrušit,“ nastínil Dan Jalůvka a dodal, že zatím zůstávají termínově v platnosti Závod horských kol na Velký Javorník 12. září a Noční přechod Lysé hory - Velký Javorník dne 26. září. „V plánu to bylo, ale museli jsme to posunout. Probíhají ale údržba a opravy chaty. V současné době se dělá kompletní rekonstrukce elektrických rozvodů, obkládaly se stěny v prvním patře a chystáme také výměnu oken ve štítové stěně,“ dodal Dan Jalůvka.

Bílá hora jako cíl. Milovníci výstupů v nich mohou v Kopřivnici nyní i soutěžit
V Kopřivnici se soutěží o nejvyšší počet výstupů na Bílou horu u příležitosti oslav 20.výročí otevření rozhledny. Prozatím se zaregistrovalo 193 milovníků aktivního života a pohybu v přírodě. Soutěžící začali s výstupy v květnu a končit by měli 31.1. 2021. Správce rozhledny uvedl, že někteří nadšenci zvládnou i 15 výstupů denně. Zájemci se do soutěže mohou stále hlásit, musí ale vyplnit přihlášku a souhlas se zpracováním osobních údajů. Vždy když na rozhlednu vystoupají, musí nasnímat svůj otisk prstu, pokud by to byl několikátý výstup za den, musí svůj otisk zanechat ještě na snímači v Kopřivnici nebo Štramberku. Účastníci nemusí platit žádný poplatek za registraci a soutěží o hodnotné ceny. Podobná soutěž o největší počet výstupů funguje na hoře Velký Javorník, kam lidé mohou chodit nejen z frenštátské, ale i veřovické strany.

Počasí na Lysé hoře v červenci 2020
Červenec byl teplotně průměrný (rozdíl +0,6°C oproti dlouhodobému průměru). Maximální teplota 23,3°C byla naměřena v pátek 10.7. večer a minimální teplota 3,3°C v neděli 12.7. ráno. Srážkově byl červenec slabě podprůměrný (83,6%). Nejvíce srážek bylo naměřeno v neděli 12.7. (35,6mm), v úterý 21.7. (24,6mm) a v pondělí 27.7. (26,3mm) ráno. Mlha se vyskytovala 19 dní v měsíci a výborná dohlednost nad 50km byla rovněž 19 dní. Slunce svítilo 210,3 hodin (105%). Vítr foukal o průměrné rychlosti 4,7 m/s (90,4%). Nejvyšší náraz jsme naměřili v pátek 10.7. večer o rychlosti 20,5 m/s (73,8 km/hod.). Za měsíc červenec bylo pozorováno 15 bouřek. Ačkoliv nyní slýcháme ze všech stran, že letošní červenec je neobvykle studený, deštivý a jinak nepovedený letní měsíc, pouhým zběžným pohledem na tabulku výše zjišťujeme, že jsme se vzácně po tolika letech alespoň trochu přiblížili normálním hodnotám, které jsou typické pro středoevropské klima. Tolik diskutované srážky jsou dokonce podnormální (83,6%). Tento prázdninový měsíc byl příznivý k rodinným výletům a turistice na horách vůbec, takže i když si to nechtějí přiznat, musel tento červenec vyhovovat i těm největším brblalům. Návštěvníci Lysé hory se dočkali krásných výhledů, nádherných západů slunce a nocležníci si mohli užít pozorování vzácného úkazu - kometa Neowise. Děkujeme všem za přízeň a užijte si druhou půli prázdnin.

Kvalita vody v nádržích ve frýdecko-místeckém regionu se nezměnila
Teplé letní dny lákají k návštěvě koupališť, i těch přírodních. Kvalita vody v nádržích v regionu se od posledního měření nezměnila dle údajů krajské hygienické stanice ze 30.7. V nádržích Baška a Olešná je voda vhodná ke koupání se zhoršenými smyslově postižitelnými vlastnostmi a vodní nádrž Těrlicko vykazuje zhoršenou jakost vody. Přehrada v Brušperku, která bojuje s výskytem cerkarií, už není vhodná ke koupání vůbec. Cerkárie způsobují cerkáriovou dermatitidu. Toto onemocnění se projevuje zarudnutím kůže, vyrážkou a intenzivním svěděním. Masivní infekce může způsobit otoky napadených končetin, zvýšenou teplotu, nevolnost či průjem. Ideální podmínky ke koupání v okrese Frýdek-Místek v současnosti vykazuje pouze vodní nádrž Žermanice na všech třech svých plážích v Dolních Domaslavicích, v Lučině i Soběšovicích.

Zázemí na Čerťáku v Novém Jičíně už je v provozu
V první srpnový den mohli návštěvníci přírodní nádrže Čerťák v Novém Jičíně konečně využít nového kiosku a dalšího zázemí. Tisková mluvčí města Nový Jičín Marie Machková upřesnila, že kromě kiosku budou mít návštěvníci k dispozici i nové toalety a umývárny, sprchy a převlékací kabiny. Vybudování objektu se zázemím pro výletníky trvalo rok a stálo více než 7mil.Kč. Místostarosta Nového Jičína Ondřej Syrovátka připomněl, že aby si veřejnost mohla užít léta u vody, město vypsalo nabídkové řízení na pronájem bufetu ještě v době výstavby. Dřevostavba nabízí posezení venkovní i pod přístřeškem. Kvalitu rekreace zvýší nové zázemí, samozřejmostí je bezbariérový přístup do všech prostor,“ řekl Ondřej Syrovátka. Město se pro stavbu nového zázemí a vybudování nové oblázkové pláže rozhodlo v době, kdy oblíbenou vodní nádrž Čerťák koncem roku 2017 začala společnost Lesy ČR, která toto dílo spravuje, nádrž vypouštět, aby mohla odstranit závady na zařízeních stavby a vyčistit dno. Další místostarosta Nového Jičína Václav Dobrozemský věří, že po dvouleté pauze se Čerťák opět stane oblíbeným výletním místem nejen novojičínských obyvatel. Město hodlá v budoucnu v revitalizaci a zatraktivnění této lokality pokračovat. „V plánu je vybudování přístupové cesty ve směru od Skalek, opravy chodníků a komunikací, výstavba sportovního hřiště a instalace dalšího mobiliáře, který bude sloužit návštěvníkům a turistům,“ doplnil Václav Dobrozemský. Letošní počasí zatím mnoho příležitostí ke koupání nenabídlo, přesto se na sociálních sítích objevilo více příspěvků kritizujících právě vytvoření oblázkové pláže.

Červen byl ve stanici pro záchranu živočichů hektický
Záchranná stanice živočichů v Bartošovicích vydala bilanci za letošní první pololetí. Její pracovníci přijali celkem 1080 živočichů, což je o 130 více než loni za stejnou dobu. Hektický byl zejména závěr pololetí – v průběhu června do stanice přibylo 568 zvířat. „Největší nárůst ve srovnání s loňským rokem se týká zejména mladých poštolek, kterých bylo loni 79, letos 130 a mladých rehků domácích, jejichž počet stoupl z loňských 24 na letošních 45,“ uvádějí pracovníci stanice ve zprávě. Přibylo zraněných poštolek, zatímco loni jich bylo 28, letos již 35, ježků západních bylo loni 12, letos 20 a počet puštíků obecných narostl z loňských 4 na letošních 10. „Zatímco nárůst přijatých poštolek – jak mláďat, tak zraněných dospělých, napovídá, že populace oproti loňskému roku narostla a rozmnožuje se, u některých druhů jde o nárůst poraněných a zároveň pokles počtu mláďat. Týká se to kosů černých, puštíků obecných, ježků západních, zajíců polních. Dospělí mají větší problémy se sháněním potravy a častěji se pohybuji v blízkosti silnic místo v letos často mokré trávě,“ doplňují pracovníci stanice.

Tabule u stezek ničí vandalové i slunce. Někde se obnova už ani nevyplácí
Z vozu vyloží plechovku s barvou, akušroubovák a další pomůcky. Takto vyzbrojení míří Yveta Pončíková a Milan Orálek z Českého svazu ochránců přírody Valašské Meziříčí k interaktivnímu panelu pro děti, který je součástí Naučné stezky Tomáše Bati ve vsetínském údolí Červenka. Zatímco Yveta Pončíková se věnuje obnově nátěru, Milan Orálek dotahuje uvolněné šrouby a připevňuje cedulku sloužící k označení naučné stezky. Stejný postup zopakují u dalších dvou panelů rozmístěných v údolí Červenka. „Údolí je ideální na příjemnou rodinnou procházku. Dá se zde vyrazit klidně i s kočárkem,“ láká případné výletníky Milan Orálek. 16km dlouhá stezka Tomáše Bati začíná u brány vsetínské zbrojovky a vede na Vsacký Cáb. Končí u Cábského jezera. Na 12 panelech se věnuje historii a přírodním zajímavostem této části regionu a také osobnosti Tomáše Bati a jeho vztahu k městu Vsetín. V údolí Červenky jsou na stezce „navíc“ umístěné 3 vzdělávací tabule s otočnými panely určené dětem. Hravou formou mají v malých zvědavcích probudit zájem o přírodu a představit jim zdejší živočichy. Krásnými ilustracemi je opatřil Ludvík Kunc, významný přírodovědec, malíř, ilustrátor a spisovatel. Právě těmto tabulím meziříčští ochránci nyní věnují svou péči. „Provádíme nejnutnější údržbu a jsme strašně rádi, že nejsou poškozené,“ říká Milan Orálek. Z jeho slov je zřejmé, že situace bývá často jiná. Ochránci nacházejí panely na stezkách často poničené od vandalů. Příkladem je stezka okolím Vsetína, která začíná u městských lázní a vede mimo jiné k Valově skále. „Problém je těsně nad sídlištěm Sychrov v chráněném území Vršky-Díly. Lidé zde dělají různé večírky a tabule jsou často poškozené,“ líčí Milan Orálek. Opakovaně rozbíjené tabule už proto ochránci ani nevyměňovali. Po dohodě s radnicí je nahradili cedulkami s QR kódy, které lze načíst do chytrého telefonu. Zájemce tak získá informace o celé naučné stezce a jednotlivých zastaveních. Nebezpečím ale nejsou jen vandalové. Někdy tabule poškodí i stromy padající při lesní těžbě či sluneční paprsky, kvůli kterým texty, fotografie a obrázky časem vyblednou. „Některé stezky zanikly nebo chátrají i proto, že při změně majitelů pozemků je nový vlastník nepřevzal,“ vysvětluje Orálek. Meziříčští ochránci přírody vybudovali od revoluce na Moravě přes 40 naučných stezek. Řadu z nich na Vsetínsku, Meziříčsku či Hornolidečsku. Další vedou Vizovickými či Veřovickými vrchy, jiné jsou také v Litovelském Pomoraví či na Ostravsku. Za nejpestřejší naučnou stezku na Valašsku považuje Milan Orálek stezku Vařákovy paseky vedoucí z Horní Lidče do Lidečka. „Její krásu umocňují Čertovy skály, na jaře kvetoucí šafrány, v Lačnově pomník Josefa Valčíka, jenž se podílel na atentátu na Heydricha, a samotné Vařákovy paseky, kde nacisté na konci války vypálili 8 chalup. Osada nebyla nikdy obnovena,“ připomíná Orálek. Vařákových pasek se dotýká i nejbližší plán meziříčských ochránců přírody – propojit nynější soustavu naučných stezek procházejících místy valašských válečných tragédií (Juříčkův mlýn, Ploština, Prlov, Vařákovy paseky a Oškerovy paseky) s městem Vsetín.

Rozsáhlá rekonstrukce vsetínského zámku pokračuje
Bouracími kladivy a sbíječkami dělníci nejprve odstranili starou omítku. Následovaly vysprávky původních kamenných i cihlových částí a instalace systému elektroosmózy. „Nyní už se opět omítá. Nakonec přijde na řadu ještě finální nátěr, jenž bude barevně totožný s tím na zámecké věži,“ doplnil další postup rekonstrukce zdi zámku na Horním náměstí ve Vsetíně ředitel Muzea regionu Valašsko Tomáš Vitásek. Oprava zdi, do které se stavební dělníci pustili o letošních prázdninách, je další etapou rozsáhlé rekonstrukce zámku ve Vsetíně, která započala už před 6 lety.

O výstavu Poklady z Hostýnských vrchů je enormní zájem, muzeum ji prodloužilo
Doslova fronty stojí lidé na výstavu Muzea jihovýchodní Moravy Poklady z Hostýnských vrchů. Muzeum se proto expozici rozhodlo prodloužit, a to do neděle 9.8., sdělila to vedoucí obchodního oddělení muzea Silvie Lečíková. Před dvěma týdny vystavilo Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně dva depoty zlatých a stříbrných mincí, objevených letos v létě, aby měla veřejnost možnost se s nimi seznámit před odesláním na další expertizy. Výstava se těší mimořádnému zájmu veřejnosti. Muzeum proto mimořádně otevřelo výstavní prostory krátkodobých výstav, kde jsou mince k vidění, i v pondělky, ale ani tak zájem neopadá. „Doslova davy lidí a fronty u pokladen svědčí o tom, jakou pozornost poklady a jejich historická hodnota vzbudily,“ poznamenala Silvie Lečíková. „Nás to samozřejmě moc těší z hlediska návštěvnosti, ale ještě víc proto, že lidem ve Zlínském kraji i odjinud není historie regionu lhostejná.“ Muzeum se s ohledem na přetrvávající zájem rozhodlo prodloužit tuto výstavu až do neděle 9.8. Mimořádně bude otevřeno i v pondělí 3.8., a to od 10:00 do 16:00 hodin, v ostatní dny do 18:00 hodin. Vzhledem k tomu, že v prostorách jsou k vidění i další krátkodobé výstavy muzea (Příběh železa, Krysáci, Baťův pedikér) a protože děti mají po celé prázdniny vstup do muzea zdarma v rámci akce Zlínský kraj dětem, jeví se Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně jako dobrý tip na prázdninový výlet.





        NOVINKY NA WEBU

        30.07.
        nová trasa č.168
 
        25.07.
        hrad Lukov
 
        23.07.
        nová trasa č.167

MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ

ZLÍNSKÝ KRAJ

In-počasí


        POČASÍ

        Sněhové zpravodajství
        Předpověď pro sportovní létání
        Nebezpečí zemědělského sucha
        Předpověď aktivity klíšťat

 

        VODA

        Průtoky v řekách
        Aktuální sjízdnost řek
        Teploty vody v nádržích
        Kvalita vody ke koupání ZL
        Kvalita vody ke koupání MS
        Povodí Odry s.p.
        Povodí Moravy s.p.



        MEDIA

        TV Polar
        TV Beskyd
        TV Kopřivnice
        Český rozhlas Ostrava

        noviny Deník FM
        noviny Deník NJ
        noviny Deník VS
        noviny Deník ZL

 

        AUDIO A VIDEO POŘADY

        05.08.
        začala okurková sezóna

        30.07.
        komentované prohlídky výrobny bryček
        slavnostní otevření nového Libušína

        23.07.
        zábava pro děti i dospělé na Bílé
        ve Svatojánce levituje skleněný hranol
        zlínský zámek opraví okna

        15.07.
        sochy z písku na Pustevnách
        "ruský" kostelík v Kunčicích p.O.
        pozvánka na Boboffku v Čeladné
        Frenštát postaví cyklostezku dráž

        09.07.
        nejopuštěnější cesta na Lysou
        pomozte sčítat čápy v hnízdech

        02.07.
        domy na náměstí v NJ v rekonstrukci

        25.06.
        hřiby v Beskydech už rostou!
        vodácká tragédie na Vsetínské Bečvě
        vodácká tragédie ve Frýdku-Místku

        19.06.
        historickým městem roku je Štramberk
        koupaliště ve Štramberku neotevře
        sklárka v Karolince po 160 letech končí
        Holešov láká turisty
        České dráhy otevírají cyklopůjčovny
        hladiny řek v regionu stoupají
        požár Libušína zůstane bez trestu
        oprava Slovenské strely finišuje



        DOPRAVA

        Jízdní řád IDOS
        Aktuální dopravní info
        Cyklobus VM - Pustevny - Bumbálka
        Cyklobus Rožnov - Soláň - Vel. Karlovice
        Cyklobus Rožnov - Soláň - Nový Hrozenkov
        Cyklobus Vsetín - Liptál - Zlín
        Cyklobus Vsetín - Halenkov - Soláň - Podťaté
        Cyklobus ZL - Lukov - Troják - Bystřice p.H.

 

        UŽITEČNÉ ODKAZY

        Horská služba Beskydy
        Klub Českých Turistů
        Lesy ČR
        ČSOP
        Velké šelmy
        Hlasy ptáků a zvířat
        Atlas hub
        Atlas rostlin
        Geocaching
        Beskydská běžkařská magistrála
        Hostýnská běžkařská magistrála

 

        MAPY

        turistická mapa Beskyd na Mapy.cz
        mapa Beskyd na Google.com
        mapa ČR z roku 1955
        mapa ČR z let 1836-1852
        katastrální mapa ČR
        Google Earth ke stažení
        mapa CHKO Beskydy
        zóny v CHKO Beskydy
        ptačí oblast Beskydy
        ptačí oblast Horní Vsacko
        turistická mapa SR