Nazdar Beskyďáci!                                                                                               Aktualizováno: 15.8. 2019

V přehradě Baška se zhoršila kvalita vody
Stále bez obav ze zdravotních komplikací se můžou lidé koupat v Žermanické přehradě. V ostatních nádržích na Frýdecko-Místecko je kvalita vody horší. Vyplývá to z pravidelné kontroly krajské hygienické stanice. Zhoršení kvality vody bylo podle vzorků, které pracovníci odebrali v pondělí 5.8., zaznamenáno ve vodní nádrži Baška. Kvůli zvýšenému výskytu sinic je kvalita vody na pětistupňové škále hodnocena stupněm jakosti 3. Po koupání se doporučuje osprchovat nejlépe v pitné vodě. Těhotné ženy, děti, lidi trpící alergií nebo lidi s oslabeným imunitním systémem by v případě koupání v tamní přehradě mohly potrápit zdravotní obtíže. O něco lepší kvalita vody je podle měření hygieniků v přehradě Olešná, kde se ale musí plavci počítat s vodou se zhoršenými smyslově postižitelnými vlastnostmi. V praxi to znamená, že voda může vypadat smyslově nehezky, je ale zdravotně nezávadná. „S ohledem na potvrzenou přítomnost cerkárií ve vodě v minulých koupacích sezonách se nadále považuje za rizikové koupání v nádrži Brušperk,“ uvedli krajští hygienici.

Deštivé počasí z posledních dnů dává houbařům naději
Deštivé počasí z posledních dnů dává houbařům naději, že by se mohli dočkat v dalších týdnech, případně pak i v září a říjnu. Odborníci přesto opakují své varování: sbírejte jen houby, které bezpečně poznáte. Houbaři se letos očekávané sezony kvůli počasí zatím nedočkali. Sběr hub však nemusí přinášet jen radost. Toxikologická laboratoř Ústavu soudního lékařství Fakultní nemocnice Ostrava (FNO) už za sebou má letos má několik prvních podezřelých záchytů. Právě toto pracoviště od roku 2016 využívá při rozboru zkoumaného materiálu speciální přístroj – kapalinový chromatograf. Dříve lékaři pracovali pouze se sporami hub a s velmi dobrými výsledky je určovali i ve spolupráci s mykology. V posledních letech se toxikologie posunula o velký kus dál. „Kapalinový chromatogram s hmotnostní detekcí zaručuje jednoznačnou diagnózu. Přístroj určuje toxiny na základě hmotnostního spektra a je schopen prokázat a určit v biologickém materiálu amanitin, toxin charakteristický pro muchomůrku zelenou, případně jiné toxiny. Toto je velmi důležité pro rychlé nasazení adekvátní léčby a úspěšné vyléčení případně intoxikovaného pacienta“ vysvětluje lékař Petr Handlos, pověřený vedením Ústavu soudního lékařství FNO. Dříve podle něj určovali toxikologové požité houby na základě spor, ale pro podobnost spor muchomůrkovitých hub je v některých případech nedokázali přesně identifikovat. „V posledních letech se díky moderním přístrojům toxikologie posunula o velký kus dál a je možno se zaměřit na konkrétní toxin. Proto je možné nasadit širokospektrální léčbu se specifickými účinky,“ upřesnil Petr Handlos. Kapalinový chromatogram se ve FNO používá nepřetržitě, protože rozpoznává i další druhy otrav. Na rozpoznání otravy hub byl loni využit zhruba v padesáti a letos zatím asi v deseti případech, intoxikace houbami se ale nepotvrdila ani v jednom z nich. Lékaři zároveň upozorňují, že pokud začnou hřiby růst, může se počet případů vyšplhat řádově až na stovky. „Obezřetnost a pozornost se určitě vyplatí. Řada lidí stále sbírá i houby, které neznají. Pak se stává, že si takzvaný masák (muchomůrka růžovka) nebo holubinku zelenou spletou s muchomůrkou zelenou nebo muchomůrkou tygrovanou. Pokud houbař zjistí, že po požití hub je mu špatně, měl by neprodleně zajít k lékaři a měl by informovat lékaře, že v uplynulých 48 hodinách požil houby. Provede se odběr biologického materiálu (krev, moč, žaludeční obsah) pro toxikologické vyšetření,“ dodal lékař pověřený vedením Ústavu soudního lékařství FNO. Otrava muchomůrkou zelenou je podle Petra Handlose popsána ve všech příručkách o houbách (do 24 hodin průjmy, zvracení, bolesti břicha, které se postupně zklidní a po dalších až 48 hodinách se příznaky otravy opakují, kdy průjmy jsou již krvavé a zvracení úpornější). „Pro pacienta je nejdůležitější co nejrychlejší návštěva zdravotnického zařízení a odběr biologického materiálu pro diagnostiku specifického toxinu, s možností nejrychlejší zahájení adekvátní léčby,“ vysvětlil lékař. Mykolog Vít Balner, který radí lidem v poradně v Ostravském muzeu, potvrzuje, že v minulých dnech rozhodně hřibaři s plnými košíky nechodili. „V pondělí přišli do poradny 4 lidé. Nebyli to náhodní houbaři, ale spíše fandové, kteří jsou schopni nachodit třeba 10km, než něco najdou. Přinesli takzvané podeštné houby, což jsou ty, které se objevují právě po srážkách. Nenosili hřiby, ale třeba křehutku maličkou či hnojník nasetý. Ten přinesla do poradny ze své zahrady žena, která se obávala, jestli jí tam nemůže škodit. Z větších druhů se objevily místy pečárky, jeden z návštěvníků přinesl hřib kovář,“ uvedl Balner. Podle něj mu návštěvníci poradny sdělili, že košíky dalších hřibařů byly většinou prázdné. „Z doslechu vím, že zkušení houbaři už našli i pár hřibů, kozáka habrového a křemenáče. Ty vyrostly na vlhčích místech. Zatím to tak vypadá, že na pravou houbařskou sezonu si ještě budeme muset počkat. Jak dlouho, to bude záležet hlavně na počasí,“ dodal mykolog.

Hala Vincentka: lidé už zase využívají nejznámější luhačovický pramen
Povedlo se. Hala Vincentky v Luhačovicích prošla ozdravnou stavbařskou - a nutno říci mistrovskou - kúrou. Už sem zase míří lázeňští hosté i návštěvníci města. Podařila se zásadní věc, lidé opět tuží zdraví při pitném procesu. Zájem je hned po otevření podle očekávání veliký. Přímo v hale se ještě dopilují další věci, včetně zásadní historické expozice, stejně tak bude pokračovat rekonstrukce kolonády. Ta se bude otevírat na přelomu října a listopadu. Kulturní památka má mimo jiné novou vzduchotechniku, podlahu, působí mnohem světleji a vzdušněji. Mezi halou a galerií vznikl otevřený průchod do klidové zóny. Nové je osvětlení, toalety a po přeleštění už zájemcům znovu slouží i původní výdejní pult z kubánského mramoru. Radost na všech stranách, generální ředitel Lázní Luhačovice a.s. MUDr. Eduard Bláha nemůže být výjimkou...

Cyklostezka údolím Lomné se rozšíří o nové kilometry
Stezka pro cyklisty vedoucí údolím řeky Lomné je využívána cyklisty, bruslaři, návštěvníky i obyvateli Dolní Lomné. V zimním období slouží i jako běžecká trasa. Cyklostezka se rozšiřuje postupně v několika etapách. Začíná u viaduktu v Dolní Lomné a v současnosti se realizuje třetí etapa napojení cyklostezky vedoucí až k hranicím katastru s Horní Lomnou. Cílem třetí etapy je přemístit cyklisty a chodce z frekventované silnice a vytvořit podmínky pro pokračování trasy směrem do Horní Lomné. Třetí etapa napojení cyklostezky by měla být hotova do konce září a bude stát téměř 14mil.Kč. Horní Lomná má připravenou projektovou dokumentaci na navazující cyklostezku o délce 2km. Plánována je podél řeky Lomné od hranice katastru s Dolní Lomnou po autobusovou zastávku Horní Lomná Havraň. V první části úseku je řešena nová mostní komunikace přes řeku Lomnou a v druhé části úseku je plánována téměř 100m dlouhá opěrná zeď. Předpokládané výdaje na vybudování nové cyklostezky jsou 17,5mil.Kč. „Žádost budeme podávat již potřetí, a to letos na podzim. Při prvním podání žádosti měl Státní fond dopravní infrastruktury určité výtky k projektu, které byly v druhé žádosti odstraněny, ale bohužel byla přečerpána alokace,“ uvedl Kamil Kawulok, starosta Horní Lomné. Také třinečtí cyklisté se mohou těšit na novou cyklostezku mezi Třincem a místní částí Konská. Díky nové cyklostezce se cyklisté dostanou mnohem bezpečněji do Konské a do průmyslové zóny Baliny a zpět. Pruhy pro cyklisty a navazující cyklostezka povedou v délce 3,6km po obou stranách Nádražní a Těšínské ulice od kruhového objezdu u „myší díry“ až po nadjezd do průmyslové zóny. Město získalo na stavbu cyklostezky dotaci 18mil.Kč, celkové náklady činí 30mil.Kč.

Lesníci reagují na kůrovcovou kalamitu: smrky nahrazují buky, duby a olše
Lesníci vysazují stromy na holinách vzniklých po vykácení převážně smrkových lesů napadených kůrovcem. V uplynulých 15 letech se v Česku ročně v průměru nově zalesňovalo 21 tisíc hektarů lesa, podobné to bude i letos. S větším zalesňováním se nepočítá, neboť Lesy ČR již od loňského roku kácí prakticky jen stromy napadené lýkožroutem. Na jiné jim nezbývá čas. „Proto zatím nebyl zaznamenán výrazný nárůst holin k zalesnění,“ řekl mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý. Řáděním kůrovce utrpěly hlavně smrky. Lesníci se je snaží nahradit. „Zvyšujeme podíl listnatých stromů – buku a dubu, dále olše, javoru, břízy. Z jehličnatých jsou to jedle a borovice, na příhodných stanovištích ale vysadíme i smrk,“ řekla mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová. Zejména smíšené lesy namísto dosavadních smrkových monokultur vysazují i menší vlastníci. Podle ministerstva zemědělství je v lesních školkách k dispozici 114 milionů kusů sazenic jehličnatých a 92 milionů kusů sazenic listnatých dřevin. „Toto množství by mělo být pro zalesnění na podzim letošního a na jaře příštího roku dostatečné. Nedostatek sazenic konkrétních dřevin přesto lokálně nelze vyloučit,“ konstatoval Bílý. Cena sazenic listnáčů za 3 roky vzrostla asi o pětinu, poklesla naopak u smrku. Jednotlivé sazenice tak vlastníka lesa přijdou zhruba na 6-22Kč, za vysázení jednoho stromu lesním dělníkům zaplatí 4-7Kč. „Je třeba připočíst cenu za materiál a práci na oplocení zalesněné plochy,“ podotkla Jouklová. Nové smrkové zalesnění jednoho hektaru lesa tak bez nákladů na oplocení vyjde na 64tis.Kč, v případě buku je to 136tis.Kč. Kolik korun stojí sazenice listnáčů? Buk 6-21Kč, dub 6-24Kč, jasan 6-13Kč, javor klen 6-13Kč a lípa 7-22Kč. Ceny se odvíjejí od velikosti sazenice a technologie pěstování. Levnější je tzv. prostokořenná sadba, dražší bývá obalovaná.











        NOVINKY NA WEBU

        16.06.
        dřevěná kaple v Podhradí
 
        10.06.
        upgrade trasy č.93

MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ

ZLÍNSKÝ KRAJ

In-počasí


        POČASÍ

        Sněhové zpravodajství
        Předpověď pro sportovní létání
        Nebezpečí zemědělského sucha
        Předpověď aktivity klíšťat

 

        VODA

        Průtoky v řekách
        Aktuální sjízdnost řek
        Teploty vody v nádržích
        Kvalita vody ke koupání ZL
        Kvalita vody ke koupání MS
        Povodí Odry s.p.
        Povodí Moravy s.p.



        MEDIA

        TV Polar
        TV Beskyd
        TV Kopřivnice
        Český rozhlas Ostrava

        noviny Deník FM
        noviny Deník NJ
        noviny Deník VS
        noviny Deník ZL

 

        AUDIO A VIDEO POŘADY

        15.08.
        tip na výlet: Rajnochovice
        Vincentka zase teče

        08.08.
        stavby na Pustevnách slaví 120 let
        NS Podhradí - Starý Světlov
        cyklisté nedodržují předpisy
        vlčí smečka má 7 mláďat

        01.08.
        co teď dělá medvědice Ema?
        nová hala pro technické muzeum Tatra
        oprava střechy zámku Vizovice
        dávné šipky v novojičínském podloubí

        27.07.
        muzea v přírodě čekají opravy
        neshoda v zabezpečení kostela v Gutech
        beskydští farmáři bojují se suchem

        19.07.
        židovský hřbitov v Holešově se vyčistí
        Velká Čantoryje s dětmis

        11.07.
        vlk reguluje přemnoženou zvěř
        10.ročník Portášských slavností
        Pustevny zlepší parkování
        jak se přestavoval Místek
        cyklista v bezvědomí v Řece

        05.07.
        jak správně odstranit klíště
        zvuková mapa Luhačovic
        Malenovice: jak zbrzdit řidiče
        Horská služba sundávala paraglidistu
        Horská služba zachraňovala paragidistu
        nová služebna HS na Lysé hoře
        turistika na hrčavském trojmezí

        28.06.
        konec Dolu Frenštát
        Mionší vzor pro boj s kůrovcem
        ZOO Lešná nejnavštěvovanější cíl
        povodeň před 10 lety zabíjela
        v Ploštině upalovali osadníky zaživa



        DOPRAVA

        Jízdní řád IDOS
        Aktuální dopravní info
        Skibus Ova - Bílá - Bumbálka - Rožnov
        Skibus Ova - Rožnov - Vel. Karlovice
 

        UŽITEČNÉ ODKAZY

        Horská služba Beskydy
        Klub Českých Turistů
        Lesy ČR
        ČSOP
        Velké šelmy
        Hlasy ptáků a zvířat
        Atlas hub
        Atlas rostlin
        Geocaching
        Beskydská běžkařská magistrála
        Hostýnská běžkařská magistrála

 

        MAPY

        turistická mapa Beskyd na Mapy.cz
        mapa Beskyd na Google.com
        mapa ČR z roku 1955
        mapa ČR z let 1836-1852
        katastrální mapa ČR
        Google Earth ke stažení
        mapa CHKO Beskydy
        zóny v CHKO Beskydy
        ptačí oblast Beskydy
        ptačí oblast Horní Vsacko
        turistická mapa SR