Nazdar Beskyďáci!                                                                                         Aktualizováno: 13.1. 2021

Zavřené sjezdovky, sněhu málo, přesto hory v obležení
Pravé zimní radovánky jsou sice kvůli pandemii do značné míry okleštěny, přesto se horská střediska ve Zlínském kraji o víkendu jen hemží návštěvníky. A nic na tom nemění fakt, že se nedají na lyžích sjíždět sjezdovky a upravené běžecké trati jsou spíše vzácností. Už dopolední pohled na parkoviště na Trojáku v Hostýnských vrších mluvil jasnou řečí. „Je prakticky plno, najít volné místo teď chce i kus štěstí,“ přehlížel okolí Radim Majda, provozní Ski areálu Tesák. Jenže z početných návštěvníků moc velkou radost mít nemohl. „Máme podle vládních nařízení zavřenou sjezdovku, lidé tudy jen projdou a míří většinou s boby nebo sáňkami směrem na Marušku, kde sjíždějí každý kopeček. My je na sjezdovku pouštět nemůžeme, chceme si ji upravit s těmi pár centimetry nového přírodního sněhu a pokračovat v zasněžování. Lidé by nám mohli poškodit zařízení, pořád doufáme, že se ještě sezóna rozjede.“ Jednodenních návštěvníků bylo ve výši kolem 600 metrů jako máku. Vévodily tomu rodiny s dětmi. „Já tu mám dva malé syny na bobech, sníh dole prakticky není, tak jsme se vydali sem, ještě to není zdaleka optimální, ale pohyb je prostě potřeba,“ vyprávěl tatínek Jiří z Ostravy, který měl caparty na starosti. „My jsme dorazili z Bystřice pod Hostýnem, na Tesáku místo nebylo, tady jsme se s dětmi dostali na parkoviště tak tak. Užíváme si to,“ vyprávěla maminka Anna s tím, že se teď vydají na oběd domů. Obsloužili by je i z okénka bufetu, ceny ale byly podle mnohých poměrně vysoké, polévka za 67, bramborák za 65, párek v rohlíku za 35 korun. Obrovský nápor turistů chtivých zimních radovánek zažily Pustevny. Tam už mohli mířit i lidé s běžkami. Kolem 10 dopoledne se ovšem zaplnilo parkoviště a nastala patová situace. „Museli jsme dopravu automobily přerušit, hrozilo nebezpečí, že by se nahoru nedostala v případě potřeby vozidla integrovaného záchranného systému,“ vysvětlil policejní mluvčí Petr Jaroš. Klidnější situace byla například v Karolince. „Vleky samozřejmě nejedou, ten kdo přijde s dětmi a jejich „jezdeckou“ výbavou, tak ten uspěje, nabízíme i občerstvení z okénka,“ popsal tamní situaci šéf areálu Jan Dudek. „U nás je bohužel zavřeno, lidi na sjezdovku nepouštíme. V této sezóně jsme zatím měli vleky puštěné jen 8 dnů do Štěpána. Nával byl velký, ale to my vítáme, jen dbáme na to, aby lidé používali toalety a nechodili někam k lesu nebo přímo do vesnice, proto máme i speciální značky, které na to upozorní,“ dodal provozovatel areálu na Stupavě Lubomír Orel. V omezeném provozu fungovala také horská střediska ve Velkých Karlovicích, na Kohútce nebo na Soláni.

Podívejte se, jak Pustevny v sobotu zvládaly tlaky turistů. Dorazily davy! (reportáž)
Kina nehrají, bazény, sjezdovky, restaurace, hotely, lázně a další zařízení jsou zavřené. Tak co dělat? U mnoha lidí byla v sobotu 9.1. odpověď jednoznačná – vyrazit na Pustevny! Hory toho dne byly po ránu ještě poměrně klidné, pak už ale sílil tlak turistů. Je krátce před osmou hodinou ranní, projíždím Solárkou směrem ke kruhovému objezdu v Trojanovicích a říkám si, že dnes to na Pustevnách asi bude klidné. Vrcholy Radhoště i okolních hor jsou zcela v mlze. Na Ráztoce je jedno parkoviště volné, druhé je obsazené tak ze čtvrtiny, na lanovce, kterou před chvílí otevřeli, je prázdno. Vystupujeme s fotografem na horní stanici lanovky, okolo je k mému překvapení už poměrně dost lidí, ponejvíce běžkařů. Fotograf jde svou cestou, já se vydávám ke Stezce Valaška. Paní v pokladně mě ujišťuje, že bude otevřená, zjišťuji, že až o půl desáté. Slyším, že na stezce právě odklízejí sníh. Pokračuji podél stezky, až se dostávám k běžeckým trasám. „Běžkařů se tady dnes sešlo opravdu hodně,“ napadá mě, když mě po chvilce míjí asi dvacátý. Vracím se zpět a zastavuji u koliby Zaryš. Je zavřená, výdejní okénko zatím taky. Ještě je brzy. Scházím níž k novému Libušínu, kdosi tam ze dvora vyklízí sníh – příprava na příchod turistů. Výdejní okno z druhé strany už je ale otevřené a line se z něj vůně svařeného vína. Někteří turisté se občerstvují, další obhlížejí rekonstruovaný Libušín. Mezitím od lanovky přichází stále více lidí, jiné to není ani ze strany od Rožnova pod Radhoštěm - chvílemi to vypadá, jako by sem přicházel průvod. Stánky u pustevenské louky jsou už otevřené, zastavuje se ale málokdo. Většina lidí míří směrem k Radhošti. Louka pod vyhlídkou Cyrilkou je plná dětí s bobama či sáněmi a dozorem dospělých. Jeden z tatínků právě dává instrukce své malé dcerce před první jízdou. „Je důležité, abys nikoho nezabila. Ani sebe. Tam jak je ten strom, tak tam budeš muset zatočit,“ říká muž dívence a názorně ji ukazuje, jak se zatáčí a jak se brzdí. Nakonec raději usedá na boby za ní a spouští se z kopce. Několik metrů před košatým stromem ukázkově zatočí doprava a zastaví. Nedalekou skupinku smrků s větvemi až k zemi v tu chvíli využívá několik dětí jako bunkry. Říkám si: „Aspoň nějaký únik z koronavirového šílenství.“ Nad Pustevnami se místy objevuje nebeská modř a skrz mlhu slabý svit Slunce. Vydávám se na Cyrilku, odkud je za pěkného počasí vždy hezký rozhled. Sluníčko na chvilku osvítí prostor před kolibami, fotograf, s nímž jsme se chvíli předtím potkali, nacvaká pár snímků a vydáváme se k Radegastu. Tam už je také docela hodně lidí. U výdejního okýnka občerstvení U Sochy se tvoří fronta, pod sochu Radegasta se střídají turisté, kteří chtějí foto na památku. Mnoho z nich se vyfotí a vrací se zpět k Pustevnám. Na další dva kilometry k cyrilometodějské kapli už se vydává mnohem méně lidí. Nás už tlačí čas, a tak se vracíme také. V okolí lanovky už jsou všechna výdejní okénka otevřená. Turistů přibylo, ale určitě jich už toto místo na rozhraní Moravskoslezského a Zlínského kraje zažilo v posledních týdnech mnohem více. Sedáme na lanovku a sjíždíme zpět do Ráztoky. Vidím, že sjezdovka se stále zasněžuje. Přemýšlím, jestli letos vůbec bude pro koho. Sedačky jedoucí proti nám začínají být skoro všechny obsazené. V dolní stanici už je k turniketům asi třicetimetrová fronta, další, asi třetinová, je k okýnku se vstupenkami. Přicházejí další a další lidé. Obě části parkoviště u Ráztoky jsou úplně obsazené. Sjíždím od Ráztoky a proti mně jdou další desítky turistů. Míří z nedalekého záchytného parkoviště, které je obsazené tak z jedné třetiny, ale při vjezdu na něj čekají další auta. Blíží se poledne. Napadá mě, že na Pustevnách to dnes opět bude vypadat jako třeba ve Špindlu.

Jak se pracuje v Beskydech pro davy turistů? Omezování a taky nevděk!
Pustevny. Skupinka mužů a žen dře s lopatami na úpravě zdejší běžecké trasy. Bude bezchybná. Do chvíle, než ji zase poničí ti z turistů, kteří si na horách neváží ničeho a tyto chvíle pak někdy končívají opravdu vyhroceně. Libušín je jedním ze symbolů kvůli kterému na Pustevny přijíždějí tisíce lidí. Většina jich ale měla možnost vidět toto po ničivém požáru obnovené dílo architekta Dušana Jurkoviče jen zvenčí. Důvodem jsou „protipandemická“ opatření. Je sobota, druhý lednový víkend roku 2021. Na Pustevny míří tisíce lidí z celého kraje, tlak roste v odpoledních hodinách. Jindy by to byl zřejmě takříkajíc "zlatý důl", dnes je ale situace pochopitelně poněkud jiná. Fungují žel jen dvě výdejní okénka. „Loni byla restaurace otevřená 29 dní,“ podotýká odpovědný vedoucí Libušína Jakub Nykl. Objekt Libušína, podobně jako vedlejší Maměnky, má ve správě Národní muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. Jakub Nykl, jenž zastupuje nájemce, poznamenal, že muzeum jim slevy z nájmu poskytnout nemůže. „Jinak musím říci, že s muzeem vycházíme velmi dobře. Jsou tam lidé na správných místech,“ dodal s tím, že zatím čekají na případné kompenzace od státu. K tomu, nakolik pokryjí ztrátu výdejová okénka, se Jakub Nykl nedokázal vyjádřit. „To je těžké. Vzhledem k tomu, jak krátce jsme měli otevřeno, nemáme s čím srovnávat. Ale jisté je, že jsme přišli o hodně peněz, protože tady vrcholí zimní sezóna po Vánocích, a to jsme museli mít zavřeno. Takže jsme zrušili mnoho pobytů,“ vysvětlil. Šest mužů, dvě ženy, každý v rukou lopatu, kterou z okrajů běžecké trasy nabírali sníh a nahazovali ho na trať. Obrázek, který mohli spatřit běžkaři v sobotu 9. ledna dopoledne na Pustevnách nedaleko Stezky Valaška. Jeden z mužů, který se představil jako Petr Bajčík, předseda Ski klubu Valašské Meziříčí, sdělil, že místem prochází několik běžeckých tras. „Domluvili jsme se s dalšími lyžařskými kluby na brigádu. Toho sněhu není moc, tak aby se tady něco pohodilo, aby se tady dalo jezdit na jedničkových lyžích,“ vysvětlil a dodal, že to tak dělají každý rok. „Už jsme zvyklí, bez toho nemůžeme být,“ poznamenal s úsměvem a prohodil žertem, že kromě lopat ještě mají schované rýče na ty, kteří jim šlapou ve stopě... S ničením lyžařské stopy mají bohaté zkušenosti a není divu, že na každého jedince, který šlape ve vyjeté koleji, mají zlost. „Nejhorší je jeden pán, který je tudy schopný projet i automobilem,“ nastínil Petr Bajčík a dodal, že mnozí turisté si myslí, že stopa je udělaná pro to, aby se jim lépe šlo, takže v ní jde třeba několik turistů za sebou. „Pak tady vznikají dost kolizní situace, skoro se držíme pod krkem. Minulý rok tady byly závody a tudy šla dívčina se psem na vypouštěcím vodítku. Ona na jedné straně, pes na druhé. Přitom děcka jezdila s čísly. A když jí člověk něco řekl, tak ještě na něj vystartovala,“ uvedl Petr Bajčík. Mezitím k místu přišli další členové oddílu s lopatami a pustili se do práce. Sněhu na trati skutečně nebylo mnoho. „Tady by pomohlo jedině dát pryč řadu stromů z každé strany, protože tady není propad sněhu. Anebo by ho muselo napadnout tolik, aby to sklonilo větve a ten sníh pak mohl propadnout,“ uzavřel Petr Bajčík.

Bruslení na řece? Raději ne, led se může propadnout i při minimálním zatížení
Díky nízkým teplotám dochází v těchto dnech k zamrzání hladin vodních nádrží, řek i na jezových zdržích. Vstup na ledovou plochu ale podle mluvčího Povodí Moravy Petra Chmelaře představuje riziko. V současnosti se tloušťky ledu na vodních nádržích pohybují maximálně v řádu jednotek centimetrů. „Proto nedoporučujeme na led vstupovat. Některé vodní nádrže nejsou zamrzlé vůbec,“ upozornil Petr Chmelař. „Přestože by během následujících dní mělo dle předpovědi mrznout, ledová celina může být vlivem nestejnoměrně proudící vody a kolísáním hladiny pod ledem v některých místech zeslabena a hrozí tak prolomení ledu i při mírném zatížení,“ dodal mluvčí s tím, že vstup na zamrzlé plochy za účelem provozování zimních sportů je v každém případě pouze na vlastní nebezpečí. „Dále upozorňujeme, že vodní nádrže Bojkovice, Boskovice, Fryšták, Hubenov, Karolinka, Koryčany, Landštejn, Mostiště, Nová Říše, Opatovice, Slušovice, Vír a Znojmo jsou vodárenské nádrže s vymezenými ochrannými pásmy, kde platí zákaz vstupu obecně,“ uzavřel Petr Chmelař.

Rysí populace na Valašsku přišla vloni o tři samce. Jak zahynuli?
Rysí populace na moravsko-slovenském pomezí přišla v loňském roce o tři samce. Jedno zvíře zahynulo rukou pytláka, další dvě přišla o život na silnici. Řekl to Martin Duľa, pracovník Hnutí Duha Olomouc a zoolog Ústavu ekologie lesa Mendelovy univerzity v Brně. Podle výsledků loňského mapování velkých šelem, do něhož se zapojilo na sedm desítek stopařů, se na území Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Beskydy vloni pohybovalo zřejmě 12 dospělých rysů. První usmrcení rysího samce zdokumentovali ochránci přírody v květnu. Šlo o rysa Oldu, kterého zraněného a vyhublého odchytili u Huslenek na Valašsku. Rentgen ukázal, že byl postřelen. „Na zraněného rysa nás upozornil bývalý revírník. Zvíře bylo vystresované a vyhublé, muselo trpět bolestí a hlady,“ komentoval na jaře případ František Jaskula z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) s tím že od roku 2000 šlo o čtvrtého rysa, kterého v Beskydech střelili pytláci. Další zvíře srazilo v první polovině září u Chvalčova v Hostýnských vrších auto. Třetí mrtvý rys byl v pondělí 28.12. nalezen na dálnici až u Brna. Pracovníci Hnutí DUHA Olomouc zvíře identifikovali jako jedince z moravsko-slovenského pomezí, kde probíhá dlouhodobý fotomonitoring velkých šelem. „Díky unikátní skvrnitosti rysí srsti se tak podařilo samce rozpoznat na několika snímcích,“ uvedl Martin Duľa. Mladého rysa fotopasti poprvé zaznamenaly loni 25.8. v Bílých Karpatech nad obcí Nedašov. Posléze jej dvakrát zachytila fotopast na hřebeni Vsetínských Beskyd. Pokud se potvrdí, že zvíře bylo sraženo, tvořila by celková ušlá vzdálenost toho jedince podle zdokumentovaných záchytů minimálně 130km vzdušnou čarou. „Mladý samec musel v takovém případě překonat mnoho silnic, železnic a hustě obydlená území. Jeho putování však bohužel skončilo na dálnici u Brna,“ poznamenal Duľa. Mladí rysí samci jsou podle ochránců přírody schopní přesunů na velké vzdálenosti. Popisovaný případ by nebyl ojedinělým. Ukázkou úspěšného přesunu přes Moravskou bránu byl v minulosti například rys Kryštof, který dva roky pobýval na území Moravského Krasu. Vzdušnou čarou činila vzdálenost mezi místem narození rysa Kryštofa a jeho novým teritoriem přibližně 122km. Rys sražený u Chvalčova v Hostýnských vrších se zase narodil v centrální části Moravskoslezských Beskyd. Rys není jediným chráněným zvířetem, které se v našem regionu vyskytuje. Příroda Beskyd i Javorníků svědčí rovněž vlčím smečkám. Dokazuje to fakt, že chráněné šelmy v obou oblastech přivádějí na svět mláďata. V Javorníkách na česko-slovenském pomezí se malá vlčí smečka usadila v roce 2018. Vlčata se zde narodila vloni a rozmnožování vlků tady ochránci přírody potvrdili také o rok dříve. Mladé přivedla vloni na jaře na svět také vlčí smečka, která se před několika lety usadila ve Slezských Beskydech na česko-polském pomezí. Dalším z chráněných tvorů, jež se na Valašsku vyskytuje již poměrně dlouho, je bobr evropský. Do regionu se dostal z jiných částí Moravy proti proudu řeky Bečvy a postupně kolonizoval nejprve Rožnovskou a pak i Vsetínskou Bečvu. „Typické okousané stromy už dnes nalezneme i na říčce Senici. Na horní toky se vydávají především mladí jedinci, kteří si hledají nová teritoria a na zimu i zdroje potravy – mladé porosty vrb, olší a topolů. Běžně konzumují větve až do průměru 6cm,“ uvedl zoolog Muzea regionu Valašsko Zdeněk Tyller. Bobrů podle něj na Valašsku není mnoho. „Jejich populaci rozhodně nepřispěly ani nedávné otravy na řece Bečvě pod Valašským Meziříčím, kde se nachází na úseku mezi Chropyní a Skaličkou,“ poznamenal zoolog. Počátkem zimy zachytil Zdeněk Tyller pomocí fotopasti mladého bobra v Novém Hrozenkově. „Není to poprvé, co se v této oblasti bobr usadil, okusy byly v minulosti i v sousední Karolince, avšak takto na toku téměř v obci je to výjimečné. Stalo se tak pravděpodobně proto, že je zde několik menších kamenných jezů, které zadržují vodu a má zde potřebnou hloubku i klidnější vodu,“ vysvětlil Tyller. Podle jeho slov jsou také bobři schopni se na horních tocích přemisťovat i přes hřebeny hor do dalších povodí. Příkladem je sražená stará samice bobra v katastru Horní Bečvy na hlavním tahu na Slovensko poblíž odbočky na Bílou. „Klidně mohla přecházet mezi povodím Rožnovské Bečvy a Bílé Ostravice, avšak tato komunikace se jí stala osudnou. Samice se po vypreparování stane součástí sbírek Muzea regionu Valašsko,“ uvedl Zdeněk Tyller. Výskyt zvlášť chráněných živočichů však s sebou nese i jedno úskalí. Jsou jím škody, které zvěř způsobí. Ty v posledních letech ve Zlínském kraji narůstají. Na podzim vyplácel krajský úřad čtyřem chovatelům dohromady 64tis.Kč jako náhradu z ovce potrhané vlky. „Další škody vyčíslené na 2.460Kč, a to na ovocných stromech, napáchali bobři evropští,“ sdělila statutární náměstkyně hejtmana Hana Ančincová, zodpovědná za oblast životního prostředí, zemědělství a venkova. Náhrady škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy proplácí krajský úřad na základě ustanovení zákona, zdrojem financí je státní rozpočet. V roce 2018 kraj proplatil celkem 649.990Kč. V roce 2019 již celková proplacená částka činila 2.436.302Kč. Vloni pak podle Ančincové kraj vyplatil 3.121.001Kč.












        NOVINKY NA WEBU

        16.01.
        nová trasa č.175
 
        28.12.
        nová trasa č.174
 
        22.12.
        ugrade všech popisů tras
 
        20.12.
        ugrade Fotogalerie

MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ

ZLÍNSKÝ KRAJ

In-počasí


        POČASÍ

        Sněhové zpravodajství
        Předpověď pro sportovní létání
        Nebezpečí zemědělského sucha
        Předpověď aktivity klíšťat

 

        VODA

        Průtoky v řekách
        Aktuální sjízdnost řek
        Teploty vody v nádržích
        Kvalita vody ke koupání ZL
        Kvalita vody ke koupání MS
        Povodí Odry s.p.
        Povodí Moravy s.p.



        AUDIO A VIDEO POŘADY

        13.01.
        otužování Honzy Čupy

        07.01.
        Zpravodaj CHKO Beskyd
        2021: online poselství lašského krále
        běžkařské trasy a jejich aktuální stav

        23.12.
        populace ryb v Bečvě se obnoví
        vyšetřování úhynu ryb může trvat
        nevyřešit otravu Bečvy je ostuda
        skály a skalky Lysé hory

        16.12.
        50 let piva Radegast
        kniha o Prašivé

        10.12.
        kůrovcové holiny zalesní lípy
        rozhovor s rescue týmem
        na Bečvě se zvýší kontroly

        02.12.
        ski Razula zasněžuje
        další únik jedu do Bečvy

        25.11.
        do Bečvy potřetí něco uniklo
        testování vody v Bečvě
        pavoučci babího léta



        UŽITEČNÉ ODKAZY

        Horská služba Beskydy
        Klub Českých Turistů
        Lesy ČR
        ČSOP
        Velké šelmy
        Hlasy ptáků a zvířat
        Atlas hub
        Atlas rostlin
        Geocaching
        Beskydská běžkařská magistrála
        Hostýnská běžkařská magistrála

 

        MAPY

        turistická mapa Beskyd na Mapy.cz
        mapa Beskyd na Google.com
        mapa ČR z roku 1955
        mapa ČR z let 1836-1852
        katastrální mapa ČR
        Google Earth ke stažení
        turistická mapa SR