Nazdar Beskyďáci!                                                                                               Aktualizováno: 13.2. 2020

Během masopustu se letos poprvé otevře Jurkovičova rozhledna
V sobotu 15.2. bude letos poprvé mimořádně otevřena Jurkovičova rozhledna v Rožnově pod Radhoštěm, a to od 10:00 do 16:00 hodin. Radnice tak tradičně vyjde vstříc všem, kteří se chtějí z výšky podívat na zimní město a jeho okolí. Ve stejný den se navíc koná také jedna z velkých akcí Valašského muzea v přírodě – Masopust, sdělil to mluvčí města Marek Havran. Letní sezona sice na Jurkovičově rozhledně začne až v dubnu, rožnovská radnice se ale stejně jako v minulých letech rozhodla otevřít tuto krásnou dřevěnou dominantu města mimořádně i v sobotu 15.2. „Reagujeme tak na požadavky návštěvníků i obyvatel Rožnova a také na skutečnost, že se ve Valašském muzeu v přírodě koná právě v sobotu 15.února velký masopustní program, což se vhodně doplňuje,“ řekl Martin Beníček, vedoucí Oddělení kultury a cestovního ruchu rožnovské radnice. Jurkovičova rozhledna bude otevřena od 10:00 do 16:00 hodin. Vstupné na rozhlednu zůstává stejné jako loni, tedy základní vstupné je 40Kč, snížené pak 20Kč.

Tunové balvany ochrání pomník válečným obětem na Helštýně
Sedm žulových valounů, každý o hmotnosti zhruba jedné tuny, bude nově bránit nepovolenému vjezdu vozidel k pomníku obětem 2.sv. války na kopci Helštýn nad Valašským Meziříčím a Krhovou. Balvany tady v pátek 7.2. složil jeřáb, v příštích dnech je traktor s vidlicemi rozveze na určená místa. „Abychom vjezdům zabránili, instalovali jsme na konec asfaltové cesty sloupky, na které navazuje 10 velkých kamenů. Během vánočních svátků sem ale po nepřehrazené polní cestě přijel někdo v off roadu a na upraveném terénu po něm zbyly hluboké rozježděné brázdy,“ vylíčil důvody preventivního opatření památkář valašskomeziříčské radnice Petr Zajíc. Okolí pomníku na Helštýně, postaveného podle návrhu architektů Josefa Místeckého a Jaroslava Hlaváče, prošlo v loňském roce zásadní obnovou. Město za ni zaplatilo 1,2mil.Kč.

Jak převézt kostel? Ten nový za spálený v Gutech již stojí u tesařů a čeká
Pod jedním kopcem na něj toužebně čekají věřící Goroli, pod jiným ho mají prakticky už smontovaný šikovní Valaši. Podle posledních zpráv to vypadá, že by se mohl ještě letos objevit na svém místě. Nejstarší sakrální stavbu na Těšínsku mají na svědomí 3 mladíci, Honza jako iniciátor, Kuba jako řidič a tehdy neplnoletý (kvůli ochrany totožnosti anonymní) kumpán škrtající sirkou. Soud je za spálení kostela posílá na 9, 8 a 3,5 léta za mříže. A současně se rozbíhají snahy o jeho znovuobnovení. Jak situace vypadá? Ve směru od evangelického kostela v Gutech leží na okraji lesíka malý hřbitov. Vedle plot ze dřeva a velký kříž, obojí poznamenané plameny. Uprostřed je kamením vysypaný prostor, kde se dá tušit obrys někdejšího katolického kostela Božího Těla. Od srpna 2017 se tu scházejí věřící u provizorního přístřešku – oltáře. „Pro nás kostel znamenal druhý domov,“ konstatují Jana a Vladek Krężelokovi patřící k usedlíkům z okolí, jež tu míří neděli co neděli – ať jsou třicetistupňové pařáky nebo dvanáctistupňové mrazy. „To už jsme všechno zažili. I sníh, déšť či vítr, který je vůbec nejhorší,“ popisují s tím, že duchovně založení jsou od dětství. Tesaři pracují v Hošťálkové na Vsetínsku na dřevěné konstrukci kostela, který vyhořel v Třinci-Gutech. „Já už chtěl s provizorními bohoslužbami u kříže v Gutech přestat. Ale farníci si to nepřáli... a já jsem tady přece pro lidi, takže je tam sloužím dále. Druhou únorovou neděli jsem tu měl okolo 50 věřících,“ říká Kazimierz Płachta, kněz římskokatolické farnosti ze Střítěže, kam podhorská osada spadá jako „filiálka“. Obnovu kostela berou vážně i sousedé, kteří tam nejsou častými návštěvníky. „Samozřejmě ho chceme zpátky, patří tady. Spousta lidí, kteří k nám přijíždí, se ptá, proč tady ještě nestojí,“ míní žena v zemědělsko-lesnické usedlosti. A někteří farníci se považují i za rukojmí těch, co o obnovení kostela rozhodují... „My se v dané chvíli angažujeme nejvíce tak, že se modlíme! Aby se něco začalo dělat, je to pro nás důležité,“ vzkazují Krężelokovi. Připouštějí také, že neexistence kostelíku a bohoslužby v „polních“ podmínkách věřící stmelují. „Kdoví, jestli se nebudeme setkávat u kříže i nadále, když kostel bude stát,“ dodávají. Proč se výstavba opožďuje? Václav Kotásek coby vedoucí stavebního odboru biskupství uvádí, že kvůli nesouhlasu hasičů s navrhovaným řešením protipožárního elektrického zabezpečení kostelíku. „Problém spočívá především v následných nákladech na provoz tohoto systému. Snahou farnosti, biskupství, města, kraje i hasičů proto je najít východisko z patové situace. Zdá se, že se daří najít schůdné řešení. To by znamenalo, že stavba bude zahájena už na jaře a dokončena do podzimu,“ líčí Kotásek. Ještě dlouhou dobu po dokončení bude svatostánek dále vybavován výzdobou a mobiliářem. V serpentinách od lyžařského areálu na Trojáku jde vidět docela z dálky. Jen fotografování doprovází vzteklý řev majitele chovatelské stanice a farmy netušícího, že objektiv míří na budoucí kostelík pro Guty, nikoliv na jeho hájemství... Že si „ogaři“ z rodinného tesařství Papšík z vesnice Hošťálková na Vsetínsku dávají záležet na co nejpůvodnějším vzhledu, je zřejmé při pohledu na roubenku vznikající vedle. Budoucí sakrální stavba je hrubě tesaná, novostavba hlazená. „Kostel jsme dělali širočinami, pořízy, dláty a dlátky, hoblíky. Ruční robota, fyzicky náročná,“ upřesňuje Anotnín Papšík mladší. Není to jeho první podobná práce, při které používá čepy a kolíky namísto šroubových spojů či závitových tyčí. Tesaři pracují v Hošťálkové na Vsetínsku na dřevěné konstrukci kostela, který vyhořel v Třinci-Gutech. „Nejtěžší i nejnáročnější na čas je výroba šindelů k pokrytí střechy. Kostel je má atypické, 70-centimetrové, těch vystrouhá jeden chlap za den 70. 80, když je už fakt dobrý. A pokrývání bude taky složité,“ popisuje. Na jeden z trámů tesaři dlabou i původní letopočet 1563, přičemž pětka má středověký tvar bez stříšky nahoře. A vše voní jedlovým dřevem, stejným, z jakého dělali původní kostel. V novém budou z kovu jen panty, kliky, zvon, hřebíky do šindelů. Antonín Papšík mladší je pokračovatelem generací valašských tesařů a za sebou má – v jiné, momentálně už neexistující firmě – obnovu historického kostela sv. Kateřiny v Ostravě-Hrabové, který shořel před 18 lety kvůli závadě elektroinstalace. Na replice kostela Božího Těla pro Guty dělá Papšík se svými „ogary“ od září a momentálně jim chybí pouze věžička (prý záležitost týdne) okna a dveře. Všechno vzniká z přírodního dřeva pod zraky památkářů, až nadejde čas, dopraví kostel šesti sedmi kamiony v rozloženém stavu z pod Trojáku na původní místo pod Javorový. Montovat by ho tam měli v desíti lidech asi měsíc. „Kněz říkal, že ve starém dovnitř pěkně táhlo škvírami. Snad tam mezi nimi měli mech. I v replice pochopitelně spáry jsou, navrhnu je utěsnit vlnou z valašských ovcí,“ dodává tesař čekající na pokyn kostel rozebrat a vyrazit s ním do Gutů.
Dobrá zpráva nejen pro Guty: Na podzim může být hotovo! Příměstská část s asi 850 obyvateli pod vrchem Javorový spadá pod správu Třince. A právě jeho primátorka Věra Palkovská nyní přichází se zprávou, na kterou všichni čekají. Čeho se podařilo dosáhnout? "Zástupci našeho města, ostravsko-opavské diecéze a krajských hasičů ve středu 12.2. při jednání na třineckém magistrátu dospěli ke shodě ohledně zabezpečení repliky kostela v Gutech. Věřím, že po předložení žádosti o stavební povolení s upravenou projektovou dokumentací a souhlasným stanoviskem hasičů dále už nic nebude bránit zahájení stavby. Žádost musí podat příslušná farnost." Co to konkrétně obci přinese? "Po získání stavebního povolení bude kostel montovaný aktuálně u dodavatele stavby v Hošťálkové na Vsetínsku rozebrán, převezen do Gutů a znovu smontován. Už se našeho staronového kostelíku nemůžeme dočkat. Vše je teď na nejlepší cestě, aby ještě letos na podzim stál!" Třinec se v obnově angažuje... "Bezprostředně po tragédii v srpnu 2017 jsme nabídli ostravsko-opavskému biskupství součinnost a od počátku napomáháme k obnově gutského kostelíku, jak je v našich silách a možnostech. Poskytli jsme prostory pro uskladnění ohořelých trámů, které po požáru zůstaly. Také jsme farnosti Střítež, pod níž Guty spadají, bezplatně zapůjčili pozemky pro skladování stavebního materiálu." Jak dopadla veřejná sbírka? "Vyhlašovali jsme ji hned po požáru a stále trvá. Její výtěžek bude určen na obnovu kostela. Aktuálně je na kontě zhruba 3 785 000 Kč. Málokdy jsem se během svého působení na radnici setkala s takovou solidaritou, a to v rámci celé České republiky, všem za to velmi děkuji. Veřejnou sbírku podpořila i výstava Gutský kostel ve vzpomínkách, kterou jsme na podzim pořádali společně s Muzeem Těšínska v Knihovně Třinec. Na Guty pamatoval navíc i benefiční koncert Srdce Evropy a část jeho výtěžku putoval také na obnovu kostela." Co kostel pro město znamená? "Byl nejstarší historickou památkou a doslova rodinným stříbrem. Jeho význam dokumentuje fakt, že se věřící na tomto místě stále scházejí a často tam míří i turisté a návštěvníci Třince. Moc bych si přála, až bude nový kostelík stát, aby si do něj našli cestu nejen věřící, ale opět i turisté."
Cieślar, Adam, Prokop, Oswald, Kiśiel, Grzegorz, Kazimierz... To jsou kněží, na něž pamatuje Vladek Krężelok (57) z třinecké části Niebory v kostele v Gutech. „U některých se mi vybaví jen jména, u dalších jen příjmení. Oswald, co vím, měl zajímavý osud, musel nechat studií na kněze, oženil se měl syna a zpíval v opeře. Když mu žena zemřela, dokončil seminář a dal se vysvětit na kaplana,“ popisuje Vladek. Ten na mše do Gutů chodí necelé 2km už od dětství. Za totality s tím má spojen i jistý „adrenalin“, jelikož komunisté tehdy víře v boha nepřejí a organizovaným skupinkám mladých věřících vůbec ne. „Jezdili na nás i policajti,“ říká Vladek. Snad nepřekvapí, že stejný kostel navštěvuje od mala i jeho choť Jana. „V 96. roce jsme se tu brali a postupně jsme tu křtili 5 našich dětí,“ uzavírá. Na příkladu obnovovaného kostela v Gutech se odráží i tradice, a to nejen ta duchovní gorolská z pod vrchu Javorový. Pod kopcem Troják totiž zaznívají vážně vyřčené obavy o budoucnost tesařiny, děděné valašskými generacemi... až do nedávné doby. Jak práce těchto šikovných rukou vypadá, ví každý návštěvník rožnovského skanzenu. Antonín, jenž se dává na tesařinu stejně jako jeho děda či táta (a kdovíkdo ještě předtím), ovšem žehrá na nezájem o toto povolání. Na odborném učilišti je jich ve třídě 21, přičemž jediný se jí věnuje pořád. A není třeba hádat kdo! Ostatní se rozprchávají do světa, mění například dřevo za svařování kovů. Nebo čistější práci u počítače? A jsme u toho! Řemesla v 21.století prostě netáhnou, Antonín na příkladu tesařů komentuje stav ve Valašském Meziříčí – 7 kluků ve třídě, 1 zůstává u profese – i ve Vsetíně, kde kvůli nedostatku uchazečů daný obor 3 nebo 4 roky neotevírají. Byť je slušný výdělek zaručen, vždyť roubená novostavba vyjde na miliony korun. Valašské poměry s tesaři se přitom dají jednoduše převést taky do Ostravy. Kde je situace s řemesly taková, že učiliště, střední školy i samotní zaměstnavatelé na pravidelných akcích propagují, že má stále „zlaté dno“. Nemusí jít jen o výrobu domu či renovaci kostela, každý má doma záchod, kde se dříve či později cosi pokazí. Bude třeba instalatéra. Nemluvě o šikovném autoelektrikáři, víte o někom? Ti s počítačem musí kvůli diagnostice samozřejmě též umět, ale není to gró jejich kumštu. I dnešní studenti či absolventi „ajťáci“, kteří se zuby nehty derou k monitorům, věříce, že v kanceláři za stolem čeká pracovní pohoda, budou potřebovat spravit auto. Záchod, zásuvku, zámek. Mám zkušenost z USA, tam to neřeší, volají řemeslníka – který ví, že umí, může být drahý, a taky je! Tesaři pracují v Hošťálkové na Vsetínsku na dřevěné konstrukci kostela, který vyhořel v Třinci-Gutech.










        NOVINKY NA WEBU

        12.02.
        upgrade trasy č.75
 
        10.02.
        upgrade trasy č.111
 
        02.02.
        nová trasa č.160
        nová trasa č.161

MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ

ZLÍNSKÝ KRAJ

In-počasí


        POČASÍ

        Sněhové zpravodajství
        Předpověď pro sportovní létání
        Nebezpečí zemědělského sucha
        Předpověď aktivity klíšťat

 

        VODA

        Průtoky v řekách
        Aktuální sjízdnost řek
        Teploty vody v nádržích
        Kvalita vody ke koupání ZL
        Kvalita vody ke koupání MS
        Povodí Odry s.p.
        Povodí Moravy s.p.



        MEDIA

        TV Polar
        TV Beskyd
        TV Kopřivnice
        Český rozhlas Ostrava

        noviny Deník FM
        noviny Deník NJ
        noviny Deník VS
        noviny Deník ZL

 

        AUDIO A VIDEO POŘADY

        13.02.
        nedělní krásy výšlapu na Lysou

        07.02.
        lepší podmínky pro karlovský závod
        po oblevě vyrazili na hory cyklisti
        zlínský zámek bude opraven

        30.01.
        turistická chata Javorový
        z jablunkovského k vlárskému průsmyku 2

        22.01.
        ČR možná čeká extrémně suchý rok
        orlí pár by mohl opět zahnízdit
        prase divoké
        z jablunkovského k vlárskému průsmyku

        16.01.
        Libušín se brzy otevře
        ledové sochy na Pustevnách
        šampionát v historickém lyžování

        09.01.
        chata Prašivá do 30.1. uzavřena
        ZOO Lešná se loni dařilo
        travička Maryša se jmenovala Josefa
        dvůr v Rymicích se změní ve skanzen

        01.01.
        na Lysé je půl metru sněhu
        rozjela se sjezdovka Horal
        silnice na Kohútku sjízdná s řetězi
        rozhovor s Vildou z Pulčína



        DOPRAVA

        Jízdní řád IDOS
        Aktuální dopravní info
        Cyklobus VM - Pustevny - Bumbálka
        Cyklobus Rožnov - Soláň - Vel. Karlovice
        Cyklobus Rožnov - Soláň - Nový Hrozenkov
        Cyklobus Vsetín - Liptál - Zlín
        Cyklobus Vsetín - Halenkov - Soláň - Podťaté
        Cyklobus ZL - Lukov - Troják - Bystřice p.H.

 

        UŽITEČNÉ ODKAZY

        Horská služba Beskydy
        Klub Českých Turistů
        Lesy ČR
        ČSOP
        Velké šelmy
        Hlasy ptáků a zvířat
        Atlas hub
        Atlas rostlin
        Geocaching
        Beskydská běžkařská magistrála
        Hostýnská běžkařská magistrála

 

        MAPY

        turistická mapa Beskyd na Mapy.cz
        mapa Beskyd na Google.com
        mapa ČR z roku 1955
        mapa ČR z let 1836-1852
        katastrální mapa ČR
        Google Earth ke stažení
        mapa CHKO Beskydy
        zóny v CHKO Beskydy
        ptačí oblast Beskydy
        ptačí oblast Horní Vsacko
        turistická mapa SR