Nazdar Beskyďáci!                                                                                         Aktualizováno: 15.9. 2021

Legendární chata na Slavíči v Beskydech zmizela za pár hodin
90 let stála na kopci, odkud je výhled do údolí Horní Lomné. Za ty roky v ní azyl, místo k odpočinku a občerstvení našly možná desítky tisíc turistů. Od minulého týdne Kolářova chata, známější jako chata na Slavíči, nestojí. Namísto původně plánované rekonstrukce nechal majitel dřevěnou chatu během několika hodin strhnout. Údajně byl objekt ve stavu, kdy hrozilo jeho zřícení a ohrožoval tak své okolí. „Při rekonstrukci garáže, která byla „na černo“ přistavěna k zadní části chaty, jsme zjistili, že je to všechno podivně poslepované. Když jsme odkryli obložení, zjistili jsme rozsáhlé poškození dřevomorkou. Některé metrové trámy tam třeba už vůbec nebyly. Zavolal jsem dva statiky, aby mi řekli, co se s tím dá dělat, a dozvěděl jsem se, že už nic, že ta stavba musí k zemi dolů,“ říká majitel dnes už neexistující Kolářovy chaty Michal Cháňa. Dodává, že i když prostor kolem objektu ohradil páskou, stejně se tam procházelo plno turistů a někdo by mohl přijít k úrazu. Informace o likvidaci chaty se probírala také na sociálních sítích, lidé tím byli zaskočeni. Rozhodování, co v této situaci udělat, netrvalo dlouho. Už v pátek Cháňa povolal bagry a začalo se s likvidací dřevěné budovy. Tentýž den informoval obecní úřad v Horní Lomné a Stavební úřad v Jablunkově o tom, že chatu nechal strhnout. Tento týden tam technika odklízí suť a celý prostor čistí. Michal Cháňa říká, že se chtěl pustit do rekonstrukce, protože už když chatu v roce 2019 kupoval, věděl, že není v úplně dobrém stavu. „Objevili jsme několik problémových věcí a chtěli jsme se s bývalou majitelkou soudit, ale nakonec jsme na to rezignovali. Každopádně problémy zůstaly a vlastně hned v roce 2019 jsme uzavřeli horní patro, kde zůstal k dispozici turistům jediný pokoj. Dalších 10 pokojů bylo uzavřeno, restaurace v přízemí fungovala dál,“ vypráví Cháňa. Vedle původní Kolářovy chaty Cháňa během loňského roku postavil novou budovu, která ale slouží jen předem objednaným hostům - k pořádání firemních akcí, oslav, svateb či pro školní kurzy. K dispozici je sedm pokojů a sál pro 110 lidí, v druhé budově, vzniklé přestavbou bývalé energocentrály, se může ubytovat dalších 10 lidí. Všichni mohou využít venkovní bazén a saunu. Co bude dál? Michal Cháňa říká, že chce postavit repliku původní chaty. „Chceme stavět co nejdřív, pokud nám to úřady umožní. To je samozřejmě otázka. Pokud ne, tak tak prostor po chatě zatravníme, uděláme tam třeba tenisový kurt a tím se historie chaty uzavře,“ říká bez sentimentu Michal Cháňa. Preferuje ale stavbu nové chaty a tento týden už o tom jednal s úřady. „Mluvili jsme o celé situaci. Pan Cháňa chtěl vědět, co všechno je potřeba pro stavbu nové chaty. Projednali jsme různé postupy. On nám už předložil projektovou přípravu. Z hlediska územního plánu není problém stavbu povolit i v takzvaném zkráceném postupu. Pan majitel ale bude muset jednat ještě s ochranáři, protože pozemek je v CHKO,“ řekla Zuzana Sikorová ze stavebního úřadu v Jablunkově. O tom, zda byla demolice staré chaty z pohledu úřadů v pořádku, zatím jasno není. „Celá věc je v šetření. Z hlediska stavebního zákona je takto rychlé odstranění stavby za určitých okolností možné, ale jestli to byla havárie, nebo nedovolené odstranění, zatím říci neumíme,“ dodala Zuzana Sikorová. Kamil Kawulok, starosta Horní Lomné, kam chata na Slavíči katastrálně spadá, říká, že lidem na Slavíči fandí. „Pan Cháňa mí říkal, že by chtěl mít do zimy novou chatu pod střechou. Tak uvidíme. Držím mu palce. Chápu, je to jeho majetek, snaží se chatu obnovit, aby všechno bylo jako dřív,“ dodal Kawulok. V roce 1931 ji nedaleko původní Hadaszczokovy útulny postavil Jan Kolář a prakticky ihned se stala jednou z nejnavštěvovanějších v Beskydech. Ve 40.letech zde býval častým hostem i Petr Bezruč. V roce 1935 byla původní chata Němci obnovena, ovšem během 2.sv. války zchátrala a v roce 1949 musela být rozebrána. V roce 1989 získali Kolářovi potomci chatu v restituci zpátky, zrekonstruovali ji a v roce 1991 znovu otevřeli. V roce 2019 chata změnila majitele a vedle vyrostla chata nová, která ale běžně neslouží veřejnosti.

Fenka Máša vyhrabala v Ústí vzácný poklad, putoval i na CT „vyšetření“
Jeden z nejcennějších archeologických nálezů v historii našeho regionu zkoumají odborníci Muzea regionu Valašsko. Hliněný hrneček plný stříbrných pražských grošů ze 14.stol. odevzdal muž, který poklad objevil spolu s přáteli na procházce se psem v obci Ústí. Po ukončení všech potřebných rozborů si bude moci unikátní nález prohlédnout i veřejnost. Nálezci, jejichž identitu na jejich žádost nezveřejňujeme, našli poklad začátkem srpna. „Vlastně ho vyhrabala při procházce naše fenka Máša, byl jen pár centimetrů pod zemí. Šlo o malou hliněnou nádobku, ze které vyčuhovaly mince. Hned bylo jasné, že půjde o nějaký starý poklad. Vytáhli jsme ho ven a nahlásili,“ řekl jeden z nich. Poklad převzal archeolog Muzea regionu Valašsko Samuel Španihel, pod jehož patronaci spadají všechny podobné nálezy v naší části Zlínského kraje. „Vzápětí jsem na místě provedl dohledávku, ale nic dalšího už jsem tam neobjevil,“ uvedl Španihel. Ze základní prohlídky vyplynulo, že ony vyčnívající mince jsou pražské groše z druhé poloviny 14.stol. Než ale mohlo dojít na vyjmutí obsahu nádobky, bylo třeba provést několik dalších nezbytných úkonů. Poklad mimo jiné putoval i na CT „vyšetření“ do valašskomeziříčské nemocnice. „Potřebovali jsme vědět, co se skrývá pod horní vrstvou mincí, abychom mohli zvolit nejvhodnější a hlavně nejšetrnější způsob, jak vybrat obsah hrníčku,“ vysvětlil ředitel Muzea regionu Valašsko Tomáš Vitásek a dodal: „Tímto bych chtěl poděkovat za velmi vstřícný přístup společnosti Agel, zejména pak paní primářce radiodiagnostického oddělení Radmile Hurské a vedoucímu radiologickému asistentovi Tomáši Tejklovi.“ Snímky z CT ukázaly, že nádobka je plná mincí. Otázkou tak pouze zůstávalo, kolik jich bude, zda jde čistě o stříbrné groše a zda se uvnitř neskrývá i další archeologicky cenný materiál, který může přinést spoustu dalších důležitých informací. Rozebírání pokladu proběhlo ve středu 8.9. a účastnili se ho i jeho nálezci. Konzervátor muzea z nádobky postupně vyjmul 374 mincí a slepenec nejspíše 3 mincí, který prozatím nešel rozdělit. Ve všech případech šlo o stříbrné pražské groše různé ražby. Část z nich byla ukryta ve zbytcích plátěného měšce. „Já bych chtěl poděkovat poctivým nálezcům za to, že poklad odevzdali. Svým přístupem pomohou odhalit další kus historie regionu a také umožní, aby si tyto krásné mince mohla prohlédnout i veřejnost,“ zhodnotil Španihel. Pochvalu si už vysloužil i postup muzejníků, konkrétně z úst Zuzany Fišerové, radní pro školství a kulturu Zlínského kraje, který je zřizovatelem Muzea regionu Valašsko. „Děkuji odbornému týmu muzea za skvělé provedení všech úkonů spojených s nálezem pokladu. Je to velmi cenná věc a každá chyba v postupu by mohla být fatální. Nález nyní projde dalším podrobnějším rozborem, který pomůže určit přesnější stáří i cenu nalezených mincí. Pečlivě prozkoumán bude i další obsah nádobky, zda se v něm nenachází ještě další zbytky tkaniny, rostlin a jiného materiálu. Složení keramického hrníčku a další fragmentů určí archeometrická analýza,“ uvedla Fišerová. Získané informace pomohou určit nejen přibližný letopočet, kdy byl poklad uložen do země, ale možná i roční období, rostlinný pokryv oblasti a případně region, odkud pocházel hrníček. „Ve finále pak budeme schopni poskládat komplexní historický obraz spojený s tímto neobvyklým a vzácným objevem,“ doplnil na závěr Španihel.

Zkamenělá vejce? Dílo mimozemšťanů? Původ videčských koulí je dál záhadou
Už ve 30.letech minulého století objevili lidé v údolí řeky Diquis na jihu Kostariky stovky tajemných kamenných koulí. Jejich tvar byl dokonalý, ať měly průměr 10cm nebo až 2,5m. A protože je vrstva sedimentů uchovala bez poškození, jako neobyčejná přírodní zajímavost se dostaly roku 2014 až na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Kostarika ovšem není jedinou zemí, která se může pochlubit takovým unikátem. Podobné útvary lze vidět také u nás na Valašsku. Konkrétně ve Vidči, vesnici s necelými dvěma tisíci obyvatel nedaleko Rožnova pod Radhoštěm. „Je to naše rarita. Koule jsou k vidění například u obecního úřadu, u kostela a také v bývalém lomu,“ říká starosta Vidče Pavel Drda. První zprávy o videčském unikátu se objevily až v 90.letech, když se ve zmíněném lomu vzdáleném něco přes 0,5km od centra Vidče ještě těžil pískovec. Tamní pracovníci si všimli kulovitých útvarů vystupujících ze skály. Měly stejné složení jako těžený kámen. Objev právem vzbudil rozruch mezi místními, kteří si později koule odváželi jako dekoraci na zahrady nebo jako stavební materiál. „Zajímavostí je, že i náš kostel je postavený z materiálu právě z tohoto lomu. Dá se tedy předpokládat, že některé z kamenných koulí byly v minulosti použity jako stavební materiál i při budování kostela,“ míní Pavel Drda. Objevené videčské koule měly průměr až 3m a většinou vejčitý tvar. Brzy se objevilo hned několik teorií, o možném vzniku a původu záhadných kulovitých útvarů. K těm nejdivočejším lze zařadit domněnky, že jsou památkou na návštěvu mimozemšťanů. Mluvilo se též o tom, že jde o zkamenělá vejce prehistorických ještěrů či lávové bochníky, jež se kutálely po svahu sopky, čímž získaly svůj tvar. Střízlivější názory se přikláněly k teorii, že kamenné koule jsou dílem původních obyvatel oblasti. O seriózní výzkum koulí se pokoušeli také vědci. Zjišťovali například jejich stáří. Z odebraných vzorků a v nich nalezených zkamenělých schránek foraminifer (živočichů žijících v třetihorách) zjistili, že koule vznikaly zhruba před 55 až 60 miliony let. Odborníci bádali také po složení koulí, přičemž využili řady vědeckých metod. Zjistili, že vnitřní stavba těles se neliší od okolních hornin. Přes veškerá zkoumání ale původ a pravidelný tvar videčských kamenných koulí stále zůstává zahalený závojem tajemství. A přinejmenším stojí za to, zajet se na tento fenomén podívat na vlastní oči.

Na houby do Beskyd autem? Proč ne, ale dávejte pozor, kde zaparkujete
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR se obrací na návštěvníky CHKO Beskydy s prosbou, aby věnovali více pozornosti dopravnímu značení a vozidla parkovali jen tam, kde je to povolené. Navzdory dopravnímu značení řidiči totiž velmi často jedou po paměti, a proto mnohdy z nepozornosti poruší zákon (o ochraně přírody a lesní zákon). Tyto přestupky jsou vzhledem k intenzivnějším kontrolám lesníků, Policie ČR a stráže přírody obvykle záhy odhaleny. Jen za dva letní měsíce činily pokuty za špatné parkování více než 130tis.Kč. „Ještě závažnějším problémem, než zdánlivě formální porušení předpisů, jsou přímé důsledky invaze aut do zdejších lesů. Zvýšená návštěvnost způsobuje rušení zvířat, neboť houbaři jsou doslova všude. Auta odstavená porůznu na okraji cest či rozcestích blokují lesnický provoz. Málokdo si uvědomí, že lesní cesty jsou určeny hlavně pro velkou lesnickou techniku a ta potřebuje víc místa než 1 běžný jízdní pruh. Leckde pak stojí auta houbařů na soukromých pozemcích, blokují příjezd dopravní obsluhy i místních. Co se bude dít, až sem bude muset jet sanitka nebo hasiči?“ říká Jiří Lehký z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Nejproblémovější místa v těchto dnech jsou:
1) Staré Hamry - lesní cesta „Slezská“ (směr Bílý kříž) – pro veřejnost trvale uzavřena od května 2021. Záchytné parkoviště před zákazem není.
2) Ostravice – „U Trafa“ (u lanového centra Opičárna) – parkoviště zrušeno, záchytné parkoviště je na Ostravici na bývalé pile.
3) Malenovice – „u Korýtka“ a v Hutích (pod hotelem Petr Bezruč). Lze využít placená parkoviště u hotelů Rajská bouda a Petr Bezruč.
4) Čeladná, Podolánky - parkoviště Kociánka zrušeno již v roce 2020, příjezd k hotelu Srdce Beskyd je jen pro ubytované.
V minulosti byly problémy s auty houbařů také kolem silnice I/56 mezi Ostravicí a Bílou a celkově v katastru obcí Staré Hamry a Bílá, jejichž rozsáhlé smrkové lesy lákají houbaře nejvíce. AOPK ČR, Správa CHKO Beskydy proto spolu s lesními správami a obcemi apeluje na návštěvníky Beskyd, aby přednostně využívali hromadnou dopravu. Pokud přesto pojedou do hor autem, tak by měli věnovat pozornost dopravnímu značení a nejezdit „po paměti“. Na mnoha místech došlo ke změnám a zákazové značky se objevily i tam, kde na to lidé nebyli zvyklí. Řidiči by měli vědět, že na celém území CHKO je vjezd mimo silnice a místní komunikace zakázán. Jinými slovy, zákaz zde platí, i když na cestě není umístěna dopravní značka B11. Každý prázdninový víkend až do září mohou turisté i místní využít nové spojení takzvaným shuttle-busem mezi Malenovicemi, Frýdlantem a Ostravicí, které doplní stávající linku ČSAD. Další shuttle-bus bude jezdit mezi Samčankou a Gruni.









        NOVINKY NA WEBU

        16.09.
        upgrade trasy č.30
 
        08.09.
        smazání sekce Fotogalerie
        update sekce Tisícovky
 
        08.08.
        nová trasa č.187

MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ

ZLÍNSKÝ KRAJ

In-počasí


        POČASÍ

        Sněhové zpravodajství
        Předpověď pro sportovní létání
        Nebezpečí zemědělského sucha
        Předpověď aktivity klíšťat

 

        VODA

        Průtoky v řekách
        Aktuální sjízdnost řek
        Teploty vody v nádržích
        Kvalita vody ke koupání ZL
        Kvalita vody ke koupání MS
        Povodí Odry s.p.
        Povodí Moravy s.p.



        AUDIO A VIDEO POŘADY

        15.09.
        časopis Zpravoda CHKO Beskydy
        poklad v hrníčku v Ústí

        09.09.
        úklid mezi hořci a kapkami deště
        začala rekonstrukce vsetínského nádraží

        01.09.
        vydatný déšť zvednul hladiny řek

        26.08.
        výlet na Starý Světlov a Komonec
        startuje Beskydská sedmička
        Horské službě přibylo úrazů

        19.08.
        Malenovice - vstupní brána na Lysou
        houby už rostou
        pád turisty u Vysutého vodopádu

        11.08.
        červené šidélko ruměnné
        naučení o hmyzím druhu pestřenek

        04.08.
        focení Slovenské strely

        28.07.
        Toulavá kamera ve Velkých Karlovicích
        hotely v Beskydech jsou plné

        21.07.
        rekonstrukce VS nádraží začne v září
        report o modráscích na Kamenném



        UŽITEČNÉ ODKAZY

        Horská služba Beskydy
        Klub Českých Turistů
        Lesy ČR
        ČSOP
        Velké šelmy
        Hlasy ptáků a zvířat
        Atlas hub
        Atlas rostlin
        Geocaching
        Beskydská běžkařská magistrála
        Hostýnská běžkařská magistrála

 

        MAPY

        turistická mapa Beskyd na Mapy.cz
        mapa Beskyd na Google.com
        mapa ČR z roku 1955
        mapa ČR z let 1836-1852
        katastrální mapa ČR
        Google Earth ke stažení
        turistická mapa SR